Počítáte s návratem dětí do škol v druhé polovině května. Z čeho váš odhad vychází?
Po uzavření škol dne 13. března jsem uvedl, že s dalšími opatřeními je třeba vyčkat na vývoj situace a upřesňovat naše kroky podle scénáře ministerstva zdravotnictví. Pracovali jsme s několika variantami a na základě konzultace s předsedou Ústředního krizového štábu profesorem Prymulou jsme vybrali tento termín.

Znamená to, že jednotné přijímací zkoušky na střední školy by se mohly konat začátkem června a maturity v jeho polovině?
Novela zákona, kterou je nutné přijmout, počítá s tím, že přijímací zkoušky na střední školy se uskuteční nejdříve 14 dní po otevření škol a maturity po 21 dnech. Konkrétní termín jejich konání pak vyhlásím já jako ministr školství. Ideální scénář vypadá tak, že červen začne přijímačkami a v druhém týdnu bude pokračovat maturitami.

Když se ideální scénář nestane reálným, máte záložní plán, podle něhož se děti do tříd v letošním školním roce už nevrátí?
Podle předpokladů ministerstva zdravotnictví jsou na stole tři možnosti otevření škol: polovina května, konec května nebo začátek června. Vždy počítají s tím, že by se děti do lavic vrátit měly. V případě maturit přesto nouzový plán máme. Pokud školy nebudou otevřeny k 1. červnu, konat se nebudou a maturitní vysvědčení bude vydáno na základě průměru známek z daných předmětů na vysvědčení z prvního a druhého pololetí třetího ročníku a prvního pololetí čtvrtého ročníku.

Složitější by to tedy bylo u přijímaček na střední školy?
S řediteli škol a asociací gymnázií jsme probírali, zda bychom mohli nahradit jednotné zkoušky třeba průměrem z vysvědčení. Došli jsme k závěru, že to udělat nelze, neboť především na víceletá gymnázia se hlásí velký počet dětí se stejnými známkami, účastí na vědomostních a sportovních olympiádách, ve skautu atd. To by se dalo řešit jen nespravedlivým výběrem úspěšných uchazečů pomocí losování.

A může přesto taková situace nastat?
Pevně doufám, že ne. Může se ale stát, že přijímačky mohou být až koncem června.

Žádná varianta neobsahuje krácení letních prázdnin?
Žádný ze scénářů ministerstva školství nepočítá s tím, že by se o prázdninách učilo. Maximálně mohou být dokončovány maturity.

Podle jakých kritérií budou učitelé psát závěrečná vysvědčení z druhé pololetí?
Řešením klasifikace ve druhém pololetí se nyní zabýváme. V následujících dnech přijdeme s doporučením pro učitele.

Tím se dostávám k domácí výuce, která se na děti valí ze škol, vzdělávacích portálů, televize. Někteří rodiče si stěžují, že je toho na ně moc. Jak se mají v této zcela bezprecedentní situaci učitelé zachovat?
Týdny, které nás čekají, budou naplněny zásadnějšími věcmi, než je klasická výuka. Mám na mysli výchovu k hodnotám, jako je mezigenerační solidarita, samostatnost, zodpovědnost. S ohledem na nelehkou situaci rodičů, kteří musejí zvládnout zaměstnání, práci z domova, chod domácnosti, péči o seniory, by školy měly redukovat výuku na procvičování a profilové předměty.

Upřesněte, prosím, které to jsou.
Čeština, matematika a cizí jazyky.

Kromě toho je tu také nová látka. U předmětů typu fyzika, chemie, biologie nebo cizí jazyky to ovšem není bez výkladu učitelů jednoduché, rodiče žáků vyšších ročníků je těžko mohou suplovat. Co doporučujete v této oblasti?
Jsem velmi rád, že učitelé těchto předmětů k výuce přistupují kreativně a snaží se žákům poskytnout výklad jinými formami než frontální výukou. Kde je to možné, konzultují to s nimi online. Chci vyzdvihnout právě roli učitelů, kteří nyní musí trávit hodně času nad přípravou hodin, zpětnou vazbou, hledáním zajímavých vzdělávacích portálů atd.

Pokud rodiče nemají z objektivních důvodů šanci děti tolik kontrolovat a usměrňovat, mohou učitele požádat, aby je nezahlcovaly množstvím úkolů?
Učitelé většinou znají konkrétní situaci u dětí doma. Předpokládám, že běžně s rodiči komunikují a nyní se tato výměna informací ještě zintenzivnila. Rozhodně se tedy přimlouvám za to, aby učitelé přihlíželi k podmínkám každé rodiny. Většina ředitelů také vypracovala plán pro zadávání domácích úkolů, aby děti nebyly zahlceny a v jeden den nedostaly úkoly ze všech předmětů. Pokud to někde školy ještě neudělaly, měly by tak učinit co nejdříve.

Po skončení epidemie začne boj o českou ekonomiku. Bude reálné splnit vládní závazek zvednout průměrný učitelský plat na 45 tisíc korun v roce 2021?
Pevně doufám, že ano. Ani v době krize nemůže být vzdělávání první oblastí, v níž se začne škrtat. I v těchto dnech se ukazuje význam učitelské profese. Rodiče si mohou vyzkoušet, jak je povolání učitele náročné. Někdo třeba může namítnou, že když teď posluchárny zejí prázdnotou, mohlo by se škrtat ve vysokém školství, Chtěl bych proto zdůraznit, že studenti a VŠ učitelé jako jedni z prvních vstoupili do dobrovolnické činnosti a ukázalo se, že třetí, tedy společenská, role univerzit není prázdný pojem, ale realita. Ze všech sil se zasadím o to, aby se na vzdělávání prostředky nekrátily, neboť to je investice do budoucnosti.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník