Předchozí
1 z 6
Další

Sociální práce by měla mít vyšší prestiž, říká Hana Fexová

„Během mateřské jsem řídila jeden projekt na Speciálně pedagogickém centru v Jihlavě a tím jsem se dostala k evropským fondům, bavilo mě to a chtěla jsem v tom pokračovat. Charita zrovna hledala projektového manažera, přihlásila jsem se a výběrové řízení jsem vyhrála. Do té doby jsem neměla nic společného s charitou, neznala jsem činnosti, ale nastoupila jsem a řídila projekt zaměstnanosti. Hodně jsem spolupracovala s Úřadem práce a práce mě tu bavila, i prostředí bylo přátelské, byli tu strašně fajn lidi. Chtěla jsem v charitě už zůstat.“

FOTO 1Zdroj: Deník / Martin Singr

„Postupně jsem se dostala na pozici zástupce ředitele pro oblast rozvoje, měla jsem pod sebou správní úsek. Minulý rok pan ředitel odcházel přímo do Brna dělat zástupce diecéznímu řediteli a přišla nabídka, jestli bych po něm nepřevzala štafetu. Měla jsem de facto jeden den na rozmyšlenou. Věděla jsem, že když to nevezmu, budu v budoucnu litovat, že jsem to nezkusila. Začátky pak nebyly vůbec jednoduché, protože máme 25 služeb, rozsah je široký od sociálních až po zdravotní oblast. Musela jsem se učit úplně nové věci, více pracovat s lidmi. Byla to pro mě výzva, jsem za to vděčná a beru to s velkou pokorou. Důležitých je všech 130 zaměstnanců, každý člověk. Já mám pod sebou čtyři zástupce, kteří znají svojí problematiku a nikdy se nedá říct, kdo je důležitější. Kolektiv tady funguje velmi dobře a vzájemně si vycházíme vstříc. Sociální práce však nemá obecně tu prestiž, jakou by mít měla.“

FOTO 2Zdroj: Deník / Martin Singr

„Když jsem nastoupila, měla jsem připravený projekt rekonstrukce budovy Centrum sociálních služeb Žižkova, což je největší projekt jihlavské charity, měl rozpočet 45 milionů a já beru jako velký úspěch, že se nám podařilo vše během roku zrealizovat. Začínáme tam poskytovat služby v mnohem kvalitnějším prostředí.

Nezapře se však srdce projekťáka a už mám v hlavě další investiční projekt. Naše centrum sociálních služeb Mahenka chceme zrekonstruovat, v tuto chvíli je to otázka jednání, jestli seženeme zdroje, jednám s projektanty i s krajem a městem, mapujeme terén. V záloze mám i další investiční projekt, ale to je zatím jen taková myšlenka.“

FOTO 3Zdroj: Deník / Martin Singr

„Akce Běh pro hospic se mi moc líbí, vždy se zapojí i celá rodina. Finanční stránka je samozřejmě důležitá, ale pro mě osobně je důležitější, že přichází ti běžci a to proto, aby nám vyjádřili podporu a důvěru. Téma hospicové péče vnímají jako důležité, zapojuje se hodně dobrovolníků. Je to takový teambuilding. Vždycky říkám, že lidem přeji, aby tu naši službu nikdy nepotřebovali. Ale když už k tomu dojde, tak by měli vědět, na koho se obrátit a mít důvěru, že zvládneme jejich blízkého dovést do konce.“

FOTO  4Zdroj: Deník / Martin Singr

„Můžu říct, že jsem měla v životě štěstí na partnera. Můj manžel mě v práci podporoval a byl to jediný člověk, se kterým jsem řešila, jestli nabídku na pozici ředitelky vzít nebo ne. Trošku jsem měla strach, jak to vezme, ale jeho první slova byla, že to čekal a že do toho mám jít. Vlastně jsem ani moc nemusela přemýšlet, věděla jsem, že mě podrží a byla jsem hrozně ráda, že mi nebrání v rozletu.

Myslím, že se mi podařilo vše nastavit tak, aby rodina netrpěla, i když samozřejmě to zabere více než čtyřicet hodin týdně. Člověk nikdy nevyjde z práce, telefony zvoní pořád, často pracuji z domu, ale dělám to ráda a baví mě to. Myslím, že to rodině nijak neubližuje a možná, že jsou na mě i hrdí.“

FOTO 5Zdroj: Deník / Martin Singr

„Společenská odpovědnost je velmi důležitá a firmy by si měli uvědomit, že zisk není to hlavní, proč jsou tady. Měly by přinést i něco víc. Myslím si, že charita už svou vizí a posláním společensky odpovědná je, její zaměstnanci také a cenu beru jako ocenění zaměstnanců. Většina z nich charitu nebere jako práci, ale jako poslání, často pracují i nad rámec svých povinností, zvedají telefony i v noci.

Našich oblastí je mnoho, nebojíme se jít ani do kontroverzních věcí. Máme tři projekty zaměřené na romskou menšinou. Není to téma dobře vnímané veřejností, ale myslím, že to dělat musíme. Nemáme přesný klíč na to, jak to dělat, ale musíme se pokusit něco udělat. Nebát se toho, vyzkoušet to a hledat cestu.“

FOTO 6Zdroj: Deník / Martin Singr