Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se například u rekonstrukce dálnice D1 nabytí právní moci u stavebních povolení zpozdilo v průměru o 444 dnů. To v reálu znamená ztráty desítek milionů korun.

„Pokud budeme uvažovat stavbu v hodnotě miliardy korun, tak oddálení zahájení realizace stavby o jeden rok může znamenat zvýšení stavebních nákladů asi o 50 milionů korun,“ řekl Deníku mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Pro rekonstrukci D1 již stavebníci mají všechna potřebná povolení k dispozici, jinde je ale situace odlišná. Stavby se vlečou zejména ve Středočeském, Jihočeském, Jihomoravském či Zlínském kraji.

Kde se v uplynulých pěti letech zpozdily stavby.Zdroj: Deník

Tvrdší postup?

V tuto chvíli je ve zdržení kvůli různým typům odvolání 86 zásadních staveb obchvatů měst, silnic I. třídy a dálnic. Podle Studeckého by pomohlo omezení působnosti občanských sdružení jen na jejich region a při podávání námitek by měla platit správní poplatek. „V případě neoprávněnosti, účelovosti námitek by propadl státu, neboť navyšují administrativní zátěž veřejným autoritám,“ uvedl.

„Naším cílem není ‚střihnout‘ si odvolání, ale upozorňovat na nedostatky, případně nezákonnost,“ brání se třeba předseda sdružení Děti Země Miroslav Patrik. „Naše země je hustě osídlená, s rozsáhlou sítí chráněných území, takže je velice obtížné projektovat trasu tak, aby se jich nedotkla,“ říká šéf dopravní komise Hospodářské komory Emanuel Šíp.

Aspoň částečné zrychlení staveb silnic a dálnic by měl přinést nový zákon o liniových stavbách a také nový stavební zákon. Jeho kompromisní verzi se zachováním většiny stavebních úřadů by mělo příští měsíc dokončit ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Podle Hospodářské komory však zákon rezignoval na centralizaci stavebního řízení, a nebude tedy fungovat systém „1 úřad – 1 řízení – 1 razítko“. MMR vyšlo vstříc starostům. Ponechá v provozu většinu ze stávajících 714 stavebních úřadů. Pro srovnání: čtyřikrát větší Polsko jich má 396 a Maďarsko 217.