Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že průměrná doba pobírání důchodu bude 21,5 roku. Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne lidí narozených po roce 1965. „Tato hranice se bude upravovat postupně, podle toho, jak se bude prodlužovat průměrná doba dožití,“ podotkl.

Zvyší se nejnižší garantovaný důchod, vyměřovaný z průměrné mzdy. Zatímco nyní vychází na 4 810 korun, podle nové metodiky by letos vyšel na více než osm tisíc korun. V řádu desítek, stovek až jednotek tisíc korun se podle nového mechanismu mají snižovat nově přiznané důchody. 

Vláda představila důchodovou reformu. Dotkne se předčasných penzí, minimální penze i věku odchodu do důchodu. Všechny změny najdete v článku.
Důchodová reforma přehledně: Co vše se změní. Jak to bude s předčasnou penzí

Přísnější pravidla budou platit pro předčasný důchod. Bude do něj moci jen člověk, který dosáhne věku o tři roky nižšího (nyní je to pět let), než je standardní věk odchodu do důchodu. Podmínkou bude zároveň to, že čtyřicet let platil sociální pojištění. Kdo odpracuje pětačtyřicet let, bude ho mít méně krácen. Vláda bude též motivovat lidi, aby pracovali i při důchodu. Úředníci také vypracují seznam náročných profesí, kterým umožní odejít do penze dřív.

Ministerstvo bude evidovat dohody o provedení práce a zabraňovat jejich kumulaci. Nad stanovený strop bude vybíráno sociální pojistné. Limit na příjem na dohodu bez pojištění u jednoho zaměstnavatele zůstane zachován. Vláda též nastaví odvody pro osoby samostatně výdělečně činné tak, aby ty nejnižší byly jako kdyby pobírali minimální mzdu. Povinný minimální vyměřovací základ se z 25 procent průměrné mzdy postupně během tří let zvýší na 40 procent. 

Premiér Petr Fiala
Konsolidační balíček: Vyšší DPH na alkohol, nižší na léky. Skončí školkovné

V době, kdy je matka na mateřské nebo rodič na rodičovské, se jim bude započítávat vyšší odvedená hodnota na sociální pojištění, než jak je tomu nyní. Ke změně dojde i u vdovského důchodu. Ten je vyplácen pouze při splnění určitých podmínek (například pokud člověk pečuje o dítě nebo je v důchodovém věku). Bez těchto podmínek nyní nárok na vdovský či vdovecký důchod po roce zanikne. Nově se bude moci obnovit, pokud podmínky nastanou do pěti let (nyní to jsou dva roky) od zániku nároku na vdovský důchod.

Změna systému valorizací

Dojde i ke koncepčnímu snížení systému valorizace penzí. Důchody se budou zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Doposud to je o jejich polovinu. 

Ministerstvo uvedlo modelový příklad, že senior s průměrným důchodem 20 tisíc korun měsíčně by místo 798 korun dostal navíc o dvě stovky méně. U nadprůměrného důchodu 26 tisíc korun měsíčně jde o 387 korun. U důchodu ve výši 14 tisíc korun o patnáct korun. Mimořádnou valorizaci by měl kompenzovat dočasný příspěvek na zvýšené náklady.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Marian Jurečka: Odchod do důchodu? Dnešních padesátníků se změny vůbec nedotknou

Manželé či registrovaní partneři se budou moci dobrovolně domluvit na společném vyměřovacím základu. Ten bude spočívat v jejich sečtení, čímž budou mít stejnou výši důchodu. Kdykoli to budou moci zrušit. Při rozvodu by se dělení řešilo v rozvodovém řízení.

Některé změny začnou platit již letos na podzim, další postupně do roku 2026. „Slíbil jsem, že na změny v důchodovém systému se podíváme realisticky a hlavně koncepčně. Je třeba zajistit férové penze pro všechny, kteří celý život pracovali, ale i to, aby financování důchodů bylo udržitelné,“ řekl už dříve Jurečka. 

Ekonomický vývoj v posledních dvou letech podle něj ukázal, že změny musí přijít. „Ty, které představujeme, jsou klíčovými úpravami penzijního systému. Bez nadsázky můžeme mluvit o přípravných krocích důchodové reformy,“ dodal.

Chyběla široká diskuse

Analytik veřejné politiky Martin Potůček pro ČT24 reagoval, že vláda byla při mnoha opatřeních motivována jen nutností snížit deficity veřejných rozpočtu. „Já se dívám na to, jak to dopadne na současné a budoucí důchodce,“ uvedl. Chyběla podle něj i široká celospolečenská diskuse, byl to jen kompromis koaličních stran. Taková reforma podle něj nemusí mít dlouhého trvání.

Nesouhlasí s tím, že od roku 2025 budou postupně snižovány parametry výpočtu nových důchodů. „Za osm let budou v průměru o osm procent nižší než podle současných pravidel. To mi přijde nespravedlivé,“ sdělil. Nelíbí se mu ani zpřísnění předčasných důchodů. Naopak souhlasí například s tím, že manželé budou moci sdílet vyměřovací základ, což dlouhodobě funguje v Německu.

Ilustrační snímek
Důchodová reforma? Měla by být přijata co nejdříve, myslí si většina dotázaných

Kriticky reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Je to jednoduchá rovnice – důchodový věk zvýšit, důchody snížit. K tomu dojde. Důchodový věk jako nekonečný. Je to hra, která má vypadat jako pozitivní, ve skutečnosti je opačná,“ řekl na tiskové konferenci odborů.

Předsedkyně nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová pro ČT24 reagovala, že to není důchodová reforma. „Je to jen o tom, jak zpomalit valorizaci a nahradit ji sociální dávkou,“ doplnila.

Snahy v minulosti

Smyslem důchodové reformy je podle vlády udržitelnost penzijního systému a to, aby lidé byli více motivováni si na stáří spořit. Hovoří se o ní dlouho, nikdy se však nenašel konsensus mezi koalicí a opozicí, proto se nastavení často měnilo.  

V minulosti kupříkladu pravice přijala dobrovolný druhý pilíř důchodového pojištění, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit v jeho fondech, čehož využilo asi osmdesát pět tisíc občanů. Když nastoupila levicová vláda, tento pilíř zrušila. Ve snaze shodnout se na důchodové reformě vlády postupně ustavily několik důchodových komisí.

Jak vnímáte nová opatření vlády vy? Zapojte se do debaty Deníku s premiérem Petrem Fialou a hlasujte v ANKETĚ:


Nahrává se anketa ...

Například v roce 2019 tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila Komisi pro spravedlivé důchody, v níž působili odborníci, politici, úředníci, zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců. V čele stála někdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a zastoupení bylo názorově pestré. Ani tato komise se však na výsledné podobě reformy nedohodla. 

Doktorandi mohou být účastníky důchodového pojištění jen tehdy, pokud zároveň pracují na hlavní pracovní poměr díky grantům ve škole nebo si vydělávají mimo akademické prostředí
Mladí mají smůlu, studium se do důchodu nezapočítává. A nebude ani po reformě

Zatím poslední spor ohledně důchodů se odehrál letos, kdy vládní koalice prosadila, že v červnu dojde k jednorázovému snížení valorizace důchodů. Opozice se tomu s poukazem na inflaci a sociálně složitou situaci některých seniorů snažila dlouhým sněmovním jednáním zabránit. Normu postoupila Ústavnímu soudu, který o ní bude rozhodovat.