Ve svém včerejším příspěvku na Facebooku jste uvedl, že mezi uprchlíky z Ukrajiny zřejmě mohou být lidé postižení závislostí na návykových látkách a je třeba jim poskytnout dostatečnou pomoc. Jaká by konkrétně měla být?
Zatímco nyní máme v zemi nějaké čtyři tisíce takových uživatelů, oni jich mají 320 tisíc a jde o to, aby dostali dostupnou substituční pomoc. Většina lidí, kteří přijdou, tento problém mít nebude, ale stovky nebo možná tisíce jej mít mohou. Když to včas zachytíme a dostanou substituční léčbu, tak budou v pořádku. Jde zejména o buprenorfin, což je látka, při jejímž použití je ten člověk jakoby střízlivý, byť mu obsadí receptory, které způsobují opioidové blaho.

Proč je na Ukrajině takové obrovské množství uživatelů drog?
Světová zdravotnická organizace už léta upozorňuje, že největší trhy s těmito látkami a současně země nejvíc promořené přenosnými nemocemi, které jsou souvisejícím problémem, jsou Ruská federace a Ukrajina. Ta proti tomu za posledních deset let udělala hodně kroků a srazila počet uživatelů na polovinu, v Rusku to stále pokračuje.

Čím si tento přístup Ruska k tvrdým drogám vysvětlujete?
Už celá léta jsou známá veřejně publikovaná podezření, že je tamější vládní garnitura propojena s drogovou mafií. Tedy tou největší skupinou mezinárodně organizovaného zločinu, ať jde o dovozy kokainu do Evropy, tak i o výrobu heroinu a jeho vývoz z Afghánistánu do celého světa. Ruská politika proto samozřejmě směřuje k zákazu moderních přístupů k léčbě, jako je třeba metadonová substituce. Při ní uživatelé heroinu dostanou náhradní látku, díky které jsou schopni chodit do práce a je také nulové riziko přenosu HIV a žloutenky typu C.

Rusové tedy s takovou léčbou nepočítají?
Když ruská armáda vstoupila v roce 2014 na Krym, tak hned první den postavila vojáky před metadonové kliniky. Lidé, kteří chtěli mít tuhle léčbu, kterou potřebují každý den, museli odejít ze země. Totéž se stalo na Donbase. Na Ukrajině je 200 klinik, kde by pravděpodobně udělali totéž.

Následky nočních bojů v ulicích Kyjeva
POSTUP BOJŮ: Rusové narazili na tuhý odpor. O klíčová města se tvrdě bojuje

Je Česko schopno pomoci takovým lidem?
Cítím to jako svůj úkol. Už jsme o tom jednali s ministerstvem zdravotnictví, které by mi v pondělí mělo odpovědět, jak jsme na tom se zásobami těchto léků. Předběžně mám informaci, že tady nějaké zásoby jsou. Nyní jde o to, aby ta informace zazněla i v uprchlických táborech a charitativních organizacích, aby to ti lidé nemuseli řešit nějak nelegálně. A je potřeba, aby to chápali i sociální a další pracovníci. Protože když sem lidé z Ukrajiny přicházejí, tak se budou stejně jako všichni ostatní potřebovat dostat ke zdravotnické pomoci, řešit je třeba také očkování i tyto věci.

Zdroj: DeníkBude na tuto pomoc dost peněz?
Nemluvíme o žádných miliardových částkách. Hlavně budeme přemýšlet o tom, jak navýšit personál, protože je potřeba, aby v každém takovém centru bylo tak o jednu zdravotní sestru víc. Je třeba, aby byly schopny obsloužit lidi, kteří přicházejí, pokud se třeba zdvojnásobí jejich počet. My totiž ta centra máme hrozně maličká a je jich málo. Sice se mluví o drogových problémech, ale my je zatím máme hlavně s pervitinem, u heroinu jsou oproti zbytku Evropy jen úplně miniaturní.