Není cesty zpět. Běženci promluvili o násilí na bělorusko-polských hranicích

Atallah je jedním z migrantů, kteří byli uvězněni na hranicích Polska a Běloruska. Teď, už v bezpečí polského města Bělostok, se muž svěřil se svým příběhem agentuře Reuters.

Spolu se skupinou migrantů zažili hrůzné chvíle na hranicích, kdy jim přes drátěný plot pomáhala běloruská armáda. Po překročení hranic je ovšem polští vojáci zatlačili zpět do Běloruska. Tam je čekali běloruští ozbrojenci, kteří jejich návrat blokovali. „Řekli jsme jim, že chceme jít zpátky do hlavního města Běloruska, do Minsku. Že v této cestě nechceme pokračovat,“ vyprávěl Atallah.

Situace eskaluje. Migranti se v noci pokusili dostat přes hranici, tvrdí Varšava

Vojáci ale měli jiné rozkazy. „Řekli nám, že není žádná cesta zpět, do Minsku, že můžeme jít jen do Polska,“ pokračoval muž.

Svůj příběh vypověděl i muž z Afganistánu, který si nepřál být jmenován. Zažil velmi podobnou situaci. Na chvíle, kdy byl uvíznutý mezi Běloruskem a Polskem, nevzpomíná s radostí. Tehdy byla jeho jediná možnost zkusit znovu přejít polské hranice s pomocí běloruských vojáků. 

Cesta zpět už nebyla. „Sami běloruští vojáci nutí migranty přejít hranice,“ řekl. Jeden voják mu dokonce řekl, že jsou to státní rozkazy.

Když byl čistý vzduch, podali nám kleště

Afgánec uprchl ze své země poté, co v srpnu v Afgánistánu převzal kontrolu Tálibán. Muž líčil svůj pobyt v běloruském utečeneckém táboře. Každou noc přišla běloruská armáda a vzala skupinu třiceti až čtyřiceti lidí a odvedla je pryč pro přechod. „Podívají se na hranice a když tam nikoho nevidí, dají lidem pákové kleště a donutí je prostříhat se skrz polský hraniční plot,“ líčil.

Stovky migrantů. Litva vyhlásila výjimečný stav u hranic s Běloruskem

Tuto skutečnost potvrdil další migrant, Taer Rezk ze syrského města Homs. Dodal, že i samotní vojáci občas dělali v plotech díry, aby pomohli utíkajícím lidem do Polska nebo sousedící Litvy, a tudíž i do Evropské unie.

I přes veškeré tyto zkušenosti afgánský muž věří, že ho v Evropské unii čeká lepší budoucnost. Od chvíle, kdy spočinul nohama za hranicemi, spadl mu kámen ze srdce a se svým synem začíná nový život. „Cítím se teď bezpečněji. Jsem si jist, že si tu vybuduji dobrou kariéru a můj syn zde získá dobré vzdělání. Jeho budoucnost je už v bezpečí,“ zakončil své vyprávění.

Evropská unie, která opakovaně sankcionovala Bělorusko pro porušování lidských práv, obviňuje Minsk, že láká migranty z válkou zničených a deprimovaných zemí a následně je posílá jako „pěšáky“ přes hranice, aby vyvolávali násilné rozbroje a zaseli do Evropské unie chaos.

Napětí na polsko-běloruské hranici eskaluje. Snaží se ji zdolat tisíce migrantů

Posílání těchto pěšáků přes hranice vidí Evropská unie jako taktiku hybridní války k jejímu podkopávání. Autoritářský vůdce Běloruska Alexandr Lukašenko však tvrdí, že je to naopak Evropská unie, která porušuje práva migrantů, když jim zakazuje volně projít.

Pomsta za sankce

Hraniční krize s Běloruskem doutná už měsíce. Bělorusko odmítá, že by používalo migranty pro tvorbu chaosu. Představitelé Evropské unie jsou přesvědčeni, že se Lukašenko mstí za sankce, které uvalili na jeho režim po volbách, kdy byl sporně svolen po šesté za prezidenta. Tehdy v zemi probíhaly protivládní protesty, které Lukašenko tvrdě potlačil.

Spory na hranicích nutí Polsko, Litvu a Lotyšsko k činům, o kterých nikdo neočekával, že by se v Unii mohly dít. Na ceremonii pro oslavu pádu Berlínské zdi tento týden dokonce padl návrh na postavení plotů a zdí na hranicích.