Během povolební noci, když již bylo jasné, že sociální demokraté vyhráli německé parlamentní volby, se lídři všech nových parlamentních stran sešli v televizním volebních studiu veřejnoprávních televizí ARD a ZDF. I tam se ukázalo, že Německo má stále dva politiky, kteří vyhlašují, že mají právo sestavit vládu a být kancléřem.

Kandidát na kancléře Olaf Scholz (SPD)
Volby v Německu: Sociální demokrat Olaf Scholz to má do kancelářství blíž

To, že to prohlašuje šéf SPD Olaf Scholz bylo tak nějak přirozené, vyhrál volby. „Ano, budu chtít do vánoc vytvořit vládu“. Na německé poměry je trochu překvapivé, že podobně na svém právu vést vládu trvá i šéf CDU/CSU Armin Laschet. „Chceme vést kabinet, který modernizuje Německo,“ nechal se slyšet Laschet.

Rozhodnou Zelení s FDP

Německo čeká velmi obtížné sestavování koalic. Pokud se neobnoví současné spojenectví SPD s CDU/CSU, budou muset být ve společně vládě Zelení a také liberálové z FDP. Zelení mají téměř 14,8 % hlasů, nejvíce v historii a silnou vyjednávací pozici. „Poprvé jsme v pozici klíčové strany,“ uvádí šéfka Zelených Annalene Baerbocková. Liberálové (FDP), dostali 11,5 procent. „Je to historický úspěch,“ říká i tady předseda strany Christian Lindner.

Luboš Palata
Vládnout v Německu bez Merkelové bude složitější

Právě tyto dvě strany zřejmě rozhodnou, kdo nakonec bude spolkovým kancléřem. V první povolební debatě na veřejnoprávních televizích ZDF a ADR ani Zelení, ani FDP nevyloučili ani jednu z možností. Zatímco FDP by ale více vyhovovala koalice v čele s CDU/CSU, ale pro Zelené naopak ta se sociální demokracií. „Musí to být klimatická vláda,“ tvrdí šéfka Zelených, která plánuje obří státní výdaje. „Žádné zvyšování daní,“ oponuje jí šéf FDP Lindner.

Podobný pokus o vytvoření trojkoalice CDU/CSU se Zelenými a FDP ztroskotal právě na nedohodě těchto dvou stran a Angela Merkelová pak musela vytvořit velkou koalici křesťanských demokratů s SPD. To se může evidentně opakovat.

Rudá koalice nemožná, hnědá teoreticky ano

Postkomunistická Levice, s níž SPD a Zelení počítali pro jednu z možných koalic, získala jen 4,9 % a v parlamentu bude jen díky zisku přímých mandátů. Levice s SPD a Zelenými však nemají většinu. Tím padá projekt červeno-zeleno-rudé koalice, který by spolu s výsledkem voleb a větší popularitou mezi veřejností nahrával Scholzovi.

Jeden ze dvou předsedů Alternativy pro Německo Jörg Meuthen
Východní Němci volí jinak než ti západní. V oblibě mají extrémy

Naopak teoretickou většinu má „pravice“, tedy pokud se do ní započítají hlasy Alternativy pro Německo (AfD). Ta získala 10,3 procenta hlasů, ale všechny strany s ní vylučují jakoukoli povolební spolupráci. Ale i teoretická možnost „černo-žluto-hnědé“ koalice CDU/CSU, FDP a AfD může být ve složitých povolebních vyjednáváních pro Lascheta výhodou.