Ke splnění snu pověstného pekaře Stanislava Pecky z Chrudimska, historicky největšího českého bojovníka za zrušení letního času, je zřejmě stejně daleko, jako za jeho života. Naděje, že by se v Evropě mohlo zrušit každoroční přetáčení hodinových ručiček o hodinu vpřed na jaře a na podzim zase zpátky, pohasíná. Přitom ještě před dvěma lety možnost, že by se upustilo od tohoto rituálu, jehož zbytečnost již potvrzují také ekonomové, vypadala nadějně.

Téna se na stůl možná nevrátí

Evropská komise totiž tehdy na základě veřejné ankety, které se zúčastnilo 4,6 milionu obyvatel členských zemí, zrušení letního času navrhla. Loni v březnu ji podpořili i poslanci Evropského parlamentu. Jaký čas by měl být nadále na hodinách nastaven, by si měly určit jednotlivé členské státy. Poslední přetáčení ručiček bylo původně naplánované na rok 2021. Jenže kvůli koronakrizi se letos pokusy o změnu času nikam neposunuly. A tak si v noci ze soboty na neděli posuneme ručičku o hodinu zpět a začne ten „správný“ nebo-li zimní čas. Zatím to tak i zůstane.

„Je zjevné, že od příštího roku ke změně nedojde, neb se o věci nestihne rozhodnout,“ řekl Deníku František Jemelka, mluvčí ministerstva zdravotnictví, které má tuto agendu na starosti. Jako mnoho dalších témat, také toto odsunula do pozadí aktuální koronavirová krize. „V současné době je situace taková, že se nevyjednává a věc se kvůli aktuální situaci odsouvá na později. Je otázkou, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl, kde se teď řeší spíše současné problémy,“ obává se Jemelka.

Cesta k případnému zrušení změn času totiž rozhodně není jednoduchá. Návrh Evropské komise by ještě museli schválit zástupci členských států i Evropský parlament. „Dokud se nedohodnou a předpis nevyjde v platnost s konkrétním datem účinnosti, nic se oproti stávajícímu stavu nemění,“ prohlásil Jemelka. Pokud by od politiků padlo jasné slovo, bylo by podle poslance evropského parlamentu Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) vše již jednoduché. Následovat by měly různé technické změny – aby se čas nepřepínal na počítačích a v jejich programech či jízdních řádech. „Dají se udělat poměrně rychle, protože právě ty přesuny působí největší problémy. Když nebudou, bude to jako přechod na jakýkoliv jiný den,“ řekl Deníku Zdechovský.

Názory Čechů na povinné střídání letního a středoevropského času před dvěma lety zkoumala agentura STEM/MARK. Zjistila, že změny času nevyhovují 65 procentům lidí, s jejich zrušením by souhlasilo ještě o pět procent lidí více. Respondenti by si přáli, aby celoročně platil letní čas, dalo by mu přednost 44 procent z nich. Středoevropský čas by preferovalo o 20 procent lidí méně.

Pozor na deprese

„Zatím se nic nemění, normálně si opět v sobotu přeřídíme hodinky, jak jsme byli doposud zvyklí,“ prohlásil mluvčí Jemelka. Pozor by si v období po změně času měli dát citlivější lidé, u nichž se jiný rytmus může projevit na jejich zdravotnímu stavu. Podle lékařů může jít například o poruchy metabolismu, obezitu a cukrovku, vyšší výskyt karcinomu prsu nebo tlustého střeva nebo „jen“ o poruchy spánku a jimi vyvolané deprese.

Na deprese by si podle odborníků po přeřízení hodinek měli dát pozor zejména řidiči. „Ti se sklony k depresím by měli být velmi opatrní především během jízdy za tmy či zhoršené viditelnosti na dlouhou vzdálenost a také za silného provozu během dopravní špičky,“ uvedl Roman Budský z platformy Vize 0.