Kliknutím zvětšíteLídrům EU se podařilo vyřešit sporné body, kvůli nimž se rozhovory časově téměř vyrovnaly dosud nejdelšímu summitu společenství z roku 2000. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
Balík, který zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.
"Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná," komentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.
Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.
Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur, na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard. Právě tento poměr byl hlavním sporným tématem jednání, kvůli němuž odmítaly takzvané šetrné státy k dohodě přistoupit. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko obávající se velkého společného zadlužení si nakonec vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur.
Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.
Zásadní krok
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad. Čerpání z fondu bude spojeno s plněním národních reformních programů, k nimž se bude muset zavázat každá země. Klíčové je, že investice z fondu i z rozpočtu jsou spojeny s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství, uvedla šéfka unijní exekutivy.
Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.
Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku.
Lídři EU mají dohodu za historickou, Orbán hlásí úspěch
Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
"Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů… Jsem spokojený s touto dohodou," citovala agentura Reuters dnešní vyjádření nizozemského premiéra. Toho některé státy EU během summitu vinily z neúspěšných jednání, protože Nizozemsko stálo v čele zemí, které prosazovaly šetrnější přístup kvůli obavám z velkého společného zadlužení EU.
Do ostrého sporu se dostal Rutte během jednacího maratonu s italským premiérem Giuseppem Contem, jehož země patří v této pandemii k nepostiženějším zemí. "Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná," vyčetl Conte Ruttemu na summitu jeho nezlomný postoj.
Conte dnes dohodu přivítal a označil ji za ambiciózní plán obnovy, který pomůže "silně a účinně" čelit krizi evropských ekonomik postižených pandemií covidu-19. Itálie a Španělsko budou jako nejzasaženější země výrazně největšími příjemci prostředků z fondu obnovy.
"Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie," komentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za "Marshallův plán", který je i "silným vzkazem světu", že Evropa je připravena čelit výzvám.
Za "historickou" označili dohodu francouzský prezident Macron i německá kancléřka Merkelová. "Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat," řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.
Maďarsko a Polsko na summitu v Bruselu vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když "zmařily pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na společné tiskové konferenci se svým polským protějškem po vrcholné schůzce. "Dokázali jsme uspět společně," prohlásil Mateusz Morawiecki, zdůrazňující podle polských médií miliardy eur, které si Polsko zajistilo. Ale podle předsedajícího summitu Charlese Michela představitelé unie poprvé rozhodli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů.
"Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu," prohlásil Michel podle agentury AFP. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle AFP upřesnila, že komise navrhla nástroj, podle kterého se o opatřeních v případě porušení právního státu má rozhodovat kvalifikovanou většinou.
Šéfové takzvaných šetrných států - Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska - vyjádřili dnes spokojenost s dohodou o fondu obnovy, které bylo v noci na dnešek dosaženo na mimořádném summitu EU. Informovala o tom agentura DPA a místní média.
Australský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za "dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko". Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa, kteří spolu s Rakouskem usilovali o to, aby fond obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) tvořily v co největší míře úvěry, nikoli granty. S těmito zeměmi chce Kurz i v budoucnu úzce spolupracovat.
"Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet… S fondem obnovy jsme lépe připraveni vypořádat se s koronavirovou krizí a jejími ekonomickými následky," uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven.
Navzdory složité výchozí pozici měly nakonec švédské požadavky přímý dopad. Slevy (pro přímé plátce do rozpočtu) jsou vyšší než kdy dřív a poprvé byla stanovena pravidla, která podmiňují čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To je velká změna, dodal Löfven.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová po čtyřdenním maratonu jednání prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku ale má radost. "Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu," řekla Frederiksenová novinářům.
3
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
