Kliknutím zvětšíteKontroverzní boháč, playboy a nerozlučný pár. I tato čtveřice lidí byla ubytovaná v první třídě slavného Titaniku. Plavidlu 14. dubna přesně před 110 lety zbývalo pouhých pár hodin do osudového nárazu do ledovce. Společně se slavnou lodí ručičky hodin nemilosrdně odpočítávaly poslední minuty života také několika nejvýznamnějším americkým osobnostem dané doby. Lidem, z nichž někteří pravidelně plnili titulní stránky dobového bulváru a hýbali americkou ekonomikou. A také trojici mužů, o nichž vypráví jedna z nejslavnějších a také nejdivočejších konspiračních teorií, jaké kdy vznikly.
Již krátce po zkáze zaoceánského parníku se objevily řeči, že se loď, na které zemřely stovky lidí, nepotopila jen tak sama od sebe. Údajně mělo jít o plánovanou vraždu tří významných podnikatelů. „Podle této konspirační teorie naplánoval katastrofu Titaniku bankéř J. P. Morgan, aby zabil své obchodní konkurenty - milionáře Jacoba Astora, Isidora Strause a Benjamina Guggenheima, kteří skutečně všichni při katastrofě zahynuli,“ připomíná server History.
Kořeny konspirační teorie tkví v tom, že bankéř Morgan původně rovněž plánoval plavbu na Titaniku, velmi krátce před termínem odjezdu si ale celou cestu rozmyslel. „Důvodem pro vraždu měl být fakt, že Morgan chtěl výrazně zasáhnout do amerického bankovního systému a vytvořit kartel bank, čemuž měli bránit právě Astor, Straus a Guggenheim,“ zmiňuje server History.
Jiná verze stejné teorie pak tvrdí, že vraždu trojice boháčů potopením Titaniku zosnoval slavný americký rod Rotschildů. „Teorie mají ale výrazné trhliny. Jednak nevysvětlují, jak konkrétně by Morgan či Rotschildové dokázali naplánovat, že loď narazila do ledovce, a že mezi 1500 mrtvými budou právě jejich konkurenti. A co se týče Morgana a jeho zásahu do bankovního systému, ve skutečnosti k němu Astor a Guggenheim ještě nezaujali výraznější postoj, a Straus ho dokonce podporoval,“ vyvrací domněnky web History.
Byť byla konspirační teorie o potopení Titaniku jako plánu na odstranění Astora, Guggenheima a Strause vyvrácena, pravdou je, že jejich smrt Amerikou otřásla. Patřili totiž mezi nejmocnější a nejvlivnější lidi své doby.
Nejbohatší autor sci-fi románu
Ve chvíli, kdy Titanic vyplouval z přístavu, mohla se provozující společnost White Star Line pyšnit tím, že se na palubě nachází i nejbohatší člověk na světě. Toto označení patřilo multimilionáři Johnu Jacobovi Astorovi IV. Člen významné newyorské rodiny Astorů byl často pod drobnohledem médii. Výrazně se totiž zasloužil o to, jak vypadá centrum New Yorku, a pozornost poutal také svým druhým manželstvím.
John Jacob Astor IV. byl k životu na výsluní předurčen. „Kořeny rodiny Astorů sahají k roku 1700, kdy zakladatel rodu, John Jacob Astor, původem z malé německé vesničky, přišel do Ameriky, aby si zde zajistil lepší život a majetek. Skutečným boháčem se stal ve chvíli, kdy vstoupil do světa realit. Jednou z jeho prvních investic byl pozemek uprostřed Manhattanu, dnes známý jako náměstí Times Square,“ popisuje server Insider.
Astor brzy koupil většinu Manhattanu, a když se v roce 1864 narodil John Jacob Astor IV., byli už Astorové jednou z nejbohatších dynastii nejen v Americe, ale i na světě. Chlapce a později mladého muže čekalo studium na nejprestižnějších školách dané doby. „Vystudoval Harvard. Několik let pak cestoval po světě. V roce 1891 se vrátil do Spojených států, aby se začal starat o rodinné bohatství. Ve stejném roce se oženil s Avou Shippenovou, dcerou z bohaté filadelfské rodiny, a pár později zplodil syna a dceru,“ popisuje web Národního archivu Velké Británie.
Brzy se ukázalo, že mladý John Jacob Astor IV. není „jen“ synkem bohatých rodičů, ale také mužem mnoha talentů. V roce 1894 napsal román, sci-fi příběh o životě v roce 2000, podle všeho kvalitní knihu. „Román Cesta do jiných světů popisuje Zemi na počátku jednadvacátého století jako korporátní technokracii, kde velké firmy využívají neuvěřitelných pokroků ve vědě ke zlepšení života na planetě jako celku. Obyvatelé Země také hledají další planety, které by byly obyvatelné pro stále zvětšující se populaci lidí. A tak se vesmírná loď Callisto, poháněná antigravitační silou, vydává na důležitou cestu po Sluneční soustavě,“ shrnuje recenze knihy na webu Amazon.
Astor ovšem nezůstal jen u literatury, v dalších letech si nechal patentovat několik technických vynálezů. „Vynalezl brzdu jízdního kola, podílel se na vývoji turbínového motoru,“ konstatuje web Národního archivu Velké Británie.
Zřejmě nejvíc jej ale proslavil, stejně jako jeho předka, obchod s realitami. V New Yorku nechal postavit několik slavných hotelů. „V roce 1893 Astorův bratranec William Waldorf Astor na rohu slavné Páté avenue vybudoval hotel Waldorf. A sám John Jacob Astor IV. nechal na přilehlém rohu vystavět konkurenční hotel Astoria. Po čase se bratranci shodli, že propojení obou hotelů může být chytrým obchodním tahem a mezi konkurenčními hotely nechali vybudovat spojující chodbu. A tak se zrodil legendární hotel Waldorf-Astoria,“ uvádí web Insider.
Hotel se rychle stal symbolem luxusu a byl považován za jeden z nejlepších na světě. Stejně jako jeho tvůrci ale nakonec skončil neslavně. V roce 1928 byl zavřen, zbourán a na jeho místě dnes stojí mrakodrap Empire State Building.
Pohrobek kontroverzního manželství
Zatímco v byznysu se Astorovi dařilo, v osobním životě nikoli. Byl sice považován za pohledného a vlastnil majetek, o němž se mohlo ostatním lidem jen zdát, jeho manželství však šťastné nebylo. „V roce 1909 se pár rozvedl a Astor tím způsobil jeden z největších skandálů v historii rodiny,“ uvádí web Insider.
Tisk šílel. A senzace vygradovala, když se rozvedený sedmačtyřicetiletý boháč začal na veřejnosti objevovat ve společnosti teprve osmnáctileté Madeleine Talmage Forceové. Vzali se v roce 1911. „Manželství s věkovým rozdílem devětadvacet let se stalo obřím skandálem. Rozvod a opětovný sňatek byly v té době něčím zcela neobvyklým,“ uvádí server Insider.
Na hlavu novomanželů se snesla vlna kritiky, plnili titulky bulváru, a newyorská honorace i Astorova rodina byly zděšeny. Pár se proto rozhodl odcestovat na několikaměsíční dovolenou do Egypta a Evropy v naději, že řeči časem ustanou. Koncem roku 1911 ale Madeleine otěhotněla a s manželem se tak rozhodli vrátit do Evropy. A koupili si palubní lístky na Titanic.
„Astor byl jedním z prvních lidí na lodi, kterým bylo prozrazeno, že se loď potápí. Vzbudil svou spící těhotnou manželku, a řekl jí, aby si oblékla své nejteplejší šaty a sebe si dala všechny šperky,“ zmiňuje server Insider. Pak ji rychle vyvedl na palubu. „Postaral se o to, aby se dostala na jeden ze záchranných člunů,“ uvádí server Biography.
Madeleine jít bez manžela nechtěla. „Zavěsila se na něj a žádala, aby šel s ní. On jí ale řekl: Moře je klidné. Budeš v pořádku. Uvidíme se ráno,“ uvádí server Insider. Podle výpovědí svědků se sice zeptal důstojníka, zda by svou manželku nemohl doprovodit, ten to ale odmítl s tím, že na čluny smějí vstoupit jen ženy a děti.
Naposled byl viděn na palubě v záchranné vestě. Jeho tělo se našlo několik dní po potopení. Nejprve byl nejbohatší muž světa označen jen jako oběť číslo 124, identifikován byl až podle kapesních hodinek, tvář měl totiž rozdrcenou. Tři měsíce po zkáze Titaniku přivedla Madeleine na svět syna, Johna Jacoba Astora VI. Život vdovy a pohrobka ale nebyl jednoduchý. Mrtvý Astor jim totiž nechal překvapivě malou část svého majetku, navíc u Madeleine jeho získání podmínil tím, že už se nikdy nesmí vdát.
To žena po čtyřech letech od smrti prvního muže porušila, a zbyla jí tak jen špetka z rodinného majetku Astorů. Její syn pak musel celý život bojovat o větší podíl z bohatství se svým starším nevlastním bratrem.
Milionářský playboy
Tu scénu zachytává i film Titanic a patří mezi nejslavnější příběhy z hodin, kdy šla legendární loď ke dnu. Skupina mužů z první třídy si odmítné navléct záchranné vesty a sednout si do záchranného člunu, přesto, že jsou jim nabízena místa. Místo toho si muži na sebe dají nejlepší večerní obleky a v klidu čekají na smrt. Slovy jednoho z nich: „Ke dnu půjdeme jako gentlemani“.
Mužem, který legendární větupronesl, byl americký milionář Benjamin Guggenheim. Velmi schopný podnikatel, ovšem také kontroverzní muž - playboy proslavený svými milenkami. Hrdinou se stal ve chvílích, kdy Titanic klesal pod hladinu.
I Benjamin Guggenheim se, podobně jako John Jacob Astor IV., narodil takzvaně se zlatou lžičkou v puse. „Na svět přišel v roce 1865 rodičům původně ze Švýcarska - Meyerovi a Barbaře Guggenheimům. Meyer byl bohatý magnát, který se věnoval těžbě mědi a Benjamin, pátý ze sedmi synů, pokračoval v dospělosti v práci pro hutní společnost svého otce,“ uvádí web History Hit.
V roce 1864 se oženil s Florette J. Seligmanovou, a společně měli tři dcery - Benitu Rosalindu, Marguerite Peggy a Barbaru Hazel. Jenže ani toto manželství nebylo - bohatství a blahobytu - šťastné. Zejména kvůli Benjaminovým způsobům. „Přestože byl ženatým otcem tří dětí, Benjamin Guggenheim proslul svým životním stylem,“ uvádí server History Hit.
Benjamin a Florette se kvůli jeho neustálým zahraničním cestám odcizili a ve společnosti multimilionáře se velmi často objevovaly milenky. „Guggenheim byl známým playboyem,“ poznamenává stanice BBC.
V době vyplutí Titaniku už bylo jeho manželství jen cárem papíru. „I na Titanic jej doprovázela jeho milenka, francouzská zpěvačka Leontine Aubartová. Členem Benjaminovy suity na lodi pak byl jeho osobní komorník Victor Giglio, Leontinina služka Emma Sagesser a jejich šofér René Pemot,“ uvádí server History Hit.
"Zítra ho opraví"
Na Titaniku měl Benjamin Guggenheim jednu z nejlepších kajut. „V době, kdy loď narazila do ledovce, v ní s Leontine spali,“ zmiňuje stanice BBC.
Milionáře a jeho přítelkyni vzbudil jejich osobní stevard Samuel Etches. „Navzdory Guggenheimovým protestům se stevardovi povedlo obléct magnátovi jeho záchrannou vestu, pak ho přinutil, aby si na sebe dal svetr a pár poslal na horní palubu,“ uvádí server Encyclopedia Titanica.
Na palubě se Guggenheim a jeho komorník postarali, aby se Leontina i její služka Emma dostaly na záchranný člun. Podle některých výpovědí boháč údajně slíbil služce, že vše bude v pořádku. „Brzy se s vámi uvidíme. Bude to vyžadovat jen opravu. Zítra zase Titanic vypluje,“ měl říct Guggenheim.
Brzy ale bylo jasné, že loď půjde ke dnu. A tak Guggenheim i jeho čtyřiadvacetiletý komorník učinili zásadní rozhodnutí. Ačkoli měli šanci dostat se na záchranný člun, svých míst se vzdali ve prospěch žen a dětí. Dokonce jim pomáhali při nástupu do člunů. „Benjamin Guggenheim a Giglio se pak vrátili do svých kajut, kde si oblékli své nejlepší večerní oblečení,“ popisuje server History Hit.
Guggenheim i jeho mladý zaměstnanec se podle výpovědí svědků zachovali jako opravdoví hrdinové. „Nejdříve pomáhali zachraňovat ženy a děti. Když se pak Benjamin oblékl do večerního, do knoflíkové dírky si zastrčil růži, a takto se připravil na smrt,“ vyprávěla přeživší Rose Icardová.
Guggenheim se ještě rozloučil se stevardem Etchesem, který nakonec přežil. „Pokud by se mi něco stalo, řekněte mé ženě, že jsem dělal, co jsem mohl, abych dostál své povinnosti,“ měl říct magnát.
Jeho věta o tom, že se oblékl do večerního, aby klesl ke dnu jako gentleman, se stala legendární. „Naposledy byli Guggenheim a Giglio viděni, jak sedí na lehátkách a vychutnávají si brandy a doutníky,“ zmiňuje server History Hit.
Oba na palubě zemřeli. Guggenheimovo tělo se nikdy nenašlo. A dlouhá léta byla ztracena také jeho kajuta. Při rozlomení lodi totiž byla v bodu zlomu. Nalezena byla až více než století po zkáze Titaniku při podmořské výpravě k lodi, kterou stanice National Geographic ukázala v dokumentu Zpátky k Titaniku. Objevení kajuty tehdy přihlížel i Guggenheimův prapravnuk Sindbad Rumney-Guggenheim.
Láska jako z románu
Mezi nejikoničtější scény ze slavného velkofilmu Titanic režiséra Jamese Camerona patří záběr na starší pár, který spolu leží v objetí v jedné posteli, když jde loď ke dnu. Nejde o žádnou fikci režiséra, onen pár skutečně žil, a jeho příběh je jedním z největších milostných příběhů z Titaniku. Na rozdíl od Johna Jacoba Astora IV. a Benjamina Guggenheima, kteří svými vztahy šokovali, třetí z mužů, kterých se týkala slavná konspirační teorie, proslul právě svým pevným dlouhotrvajícím manželstvím. Oním mužem byl majitel slavného obchodního řetězce Macy's Isidor Straus.
Celý život byli s manželkou Idou nerozluční, a velikost jejich lásky se nejvíce ukázala právě v osudové chvíli smrti na Titaniku.
Isidor Straus se narodil v roce 1845, jeho pozdější žena Ida v roce 1849. Oba přišli na svět v Německu, jejich rodiny ale emigrovaly do Ameriky. Ve chvíli, kdy Isidor Straus jako devítiletý dojel s matkou a bratry do Ameriky, už tam sice jeho otec Lazarus vybudoval poměrně úspěšný obchod L. Straus & Company, na rozdíl od rodin Astorů a Guggenheimů se ale rodina musela pořádně otáčet.
Americkou občanskou válku prožili Strausovi v jižních státech, a Isidor, který v té době působil jako úředník v otcově obchodě, za sebou měl vzdělání na Collinsworth Institute v Talbottonu. Občanská válka paradoxně rodinný byznys nezruinovala, spíše naopak. Lazarus dokonce otevřel další obchod. „Po válce se Isidor přestěhoval do New Yorku a společně s bratrem Nathanem koupili podíl v obchodní firmě R.H. Macy & Co,“ uvádí server Encyclopedia Titanica.
V roce 1871 Isidor potkal svou životní lásku Idu a vzali se. Jejich manželství bylo nadmíru šťastné a narodilo se do něj sedm dětí.
Isidor se brzy stal jedním z nejúspěšnějších newyorských obchodníků. „Do roku 1896 převzali bratři Strausovi plnou kontrolu nad firmou Macy. Přestěhovali hlavní sídlo obchodu v New Yorku na novou adresu a začali budovat síť obchodů pod stejnou značkou po celých Spojených státech,“ uvádí web Biography. A vznikla tak slavná obchodní síť Macy's.
Na rozdíl od jiných newyorských boháčů Isidor nepřitahoval pozornost skandály. Kromě šťastného manželství se věnoval filantropii. „Mezi lety 1895 až 1897 pak působil za stát New York v Kongresu,“ uvádí server Encyclopedia Titanica.
Kam jdeš ty, půjdu i já
Klidný život Isidora a Idy krutě ukončila katastrofa Titaniku. V roce 1912 se vydali na návštěvu do rodného Německa. „Zpět do Spojených států cestovali s Idinou komornou Ellen Birdovou a Isidorovým služebným Johnem Fartingem. Pár si většinou pro zámořské cesty vybíral německé lodě, ovšem sláva nově vybudovaného Titaniku a luxus, jaký nabízel, se staly příliš velkým lákadlem, než aby mu odolali,“ konstatuje web britského Národního archivu.
Když Titanic v noci ze 14. na 15. dubna narazil do ledovce, stevardi pár okamžitě poslali k záchrannému člunu číslo 8. Nabídku, aby do něj nastoupili, dostali oba. Jenže stárnoucí Isidor odmítl vstoupit do člunu, když mladším mužům něco podobného nedovolili. Když Ida viděla, že její manžel zůstává na Titanicu, odmítla nastoupit také. „Kam jdeš ty, jdu i já,“ řekla manželovi.
Na záchranný člun tak nastoupila pouze Idina služka Ellen. „Ida jí oblékla svůj kožich a řekla, že ona už ho potřebovat nebude,“ uvádí web britského Národního archivu.
Poslední chvíle manželů Strausových zřejmě nakonec vypadaly velmi podobně, jak je zobrazil režisér James Cameron ve velkofilmu Titanic. „Isidor a Ida byli přeživšími naposledy viděni na palubě, jak se drží za ruce. Pak je oba smetla vlna,“ uvádí web britského Národního archivu.
Tělo Isidora Strause bylo vyloveno o několik dní později lodí Mackay-Bennett. Tělo jeho ženy Idy ale nalezeno nikdy nebylo. Rodina mrtvých manželů proto alespoň nechala nabrat vodu v místě, kde je potopen vrak Titaniku, a urnu s touto vodou umístili v mauzoleu, kde leží Isidorovo tělo. „Ani mnoho vody nemůže uhasit lásku - a ani povodně ji nemohou utopit,“ stojí na hrobě.
3
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
