Předchozí
1 z 2
Další

V roce 2018 měl napilno především miliardář a vizionář Elon Musk se svojí společností SpaceX. Představil nejsilnější raketu na světě – Falcon Heavy. Falcon9 zas úspěšně vynesl do kosmu modul Dragon s více než 2500 kilogramy nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Následně se vrátil zpět na Zemi. Stal se tak průkopníkem ve vývoji opětovného využívání raket. Vynesení automobilu Tesla do vesmíru lze považovat za třešničku.

Vozítko Opportunity
NASA znovu zkusí kontaktovat robotické vozítko na Marsu. Nezbývá moc času

NASA také nasměrovala svou planetární sondu InSight na Mars, odkud si již vozítko udělalo i „selfie“. Čína se jako první země dostala na odvrácenou stranu Měsíce, kde vysadila svého „Nefritového králíka“. Ten zde letos v polovině ledna započal svou vědeckou fázi. „Mohu prohlásit, že mise Čchang-e 4 je naprostý úspěch,“ řekl televizi CCTV ředitel Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) Zhang Kejian.

NASA na Marsu

Zdroj: Youtube

Letošní rok tak začal ve velkém stylu. Jen pár hodin po silvestrovských oslavách navíc proletěla sonda New Horizont kolem zatím nejvzdálenějšího objektu, který kdy byl zkoumán - ledového tělesa nazvaného Ultima Thule. To je velké přibližně jako hlavní město Spojených států Washington a obíhá v Kuiperově pásu na samotném okraji Sluneční soustavy asi 6,6 miliardy kilometrů od Země.

Snímky, které sonda poslala, odhalily přesný vzhled objektu. Na konci ledna pak NASA zveřejnila detailnější fotografie „sněhuláka“, jak ho šéf projektu Alan Stern nazval. „Ale až obrázky s vyšším rozlišením nám, doufejme, pomohou odhalit tajemství Ultima Thule,“ uvedl Stern s tím, že by kvalitnější fotografie sondy mohly být k dispozici v polovině února.

Animace přistání modulu s čínskou sondou Čchang-e 4 na odvrácené straně měsíce
Historický úspěch Číny. Sonda Čchang-e přistála na odvrácené straně Měsíce

NASA má letos také společně s Boeingem a SpaceX v plánu vyslat do kosmu dvě nové lodě (Starliner a Crew Dragon), které by měly v budoucnu nést i posádku. Pokud dopadnou všechny bezpilotní testy v první polovině roku na jedničku, již v létě by do nich mohli usednout první kosmonauti. Američané by rádi moduly, poprvé v historii postavené na zakázku soukromými společnostmi, využívali k cestě na ISS a zbavili se tak závislosti na Rusku. V jeho lodích Sojuz totiž létají od roku 2011, kdy přestali používat raketoplány.

Lunární rok

Pravděpodobně se blíží i doba, kdy by mohl na povrchu Měsíce opět stanout člověk. I proto je některými odborníky letošní rok nazýván lunárním.

A průkopníkem by ráda byla opět americká NASA. Ta se i kvůli finanční stránce raději obrátila i v tomto případě na soukromý sektor. Oslovila devět firem s nabídkou na přípravu automatických sond. Ty by na Měsíc vynesly přístroje, které by zmapovaly podmínky pro případné bezpečné přistání kosmonautů a následně sloužily lidským posádkám budoucích misí. Již na podzim administrátor NASA Jim Bridenstine informoval na svém twitteru, že tento úkol je jednou z největších priorit.

Zdroj: Youtube

Kdy však stanou na povrchu Měsíce nástupci Neila Armstronga, není zatím jasné. Podle NASA je ale projekt v plném proudu. „Spojené státy se vracejí na povrch Měsíce. A bude to dříve, než si myslíte,“ napsal k chystanému dlouhodobému projektu Bridenstine.

Jeho slova podpořil i samotný prezident USA Donald Trump, který by rád z Ameriky udělal opět světového lídra v tomto oboru. „Že bude Amerika ve vesmíru přítomna, nestačí. My zde musíme dominovat,“ dodal Trump.

Pozadu nechce být ani Čína, která hodlá v roce 2019 mimo jiné otevřít ve vesmíru svou vlastní stanici. Rozhodně se ale nevzdá ani lunárního výzkumu. Kromě již zmiňovaného lednového přistání na jeho odvrácené straně plánuje i misi Chang’e 5. Modul by měl na Měsíc dosednout koncem roku, tam odebrat vzorky hornin a donést je na Zemi.

„Čína, Spojené státy, Rusko i Evropa svými misemi zkoumají, zda by v budoucnu šla na Měsíci vybodovat základna či výzkumná stanice,“ uvedl zástupce šéfa Čínské národní vesmírné agentury Wu Yanhua. Čína má i další velkolepé plány, do roku 2020 chce vyslat sondu i na rudou planetu Mars.

Zájem o Měsíc

Do dobývání Měsíce hodlá promluvit i Indie. A to díky misi Chandrayaan-2, na jejímž konci by měl rover brázdit povrch Měsíce, především pak jeho jižní pól. O slovo se hlásí i Izrael, kterému pomůže vyslat do vesmíru měsíční modul označovaný Beresheet raketa Falcon 9.

Saturn a jeho prstence
Saturn pohlcuje své prstence. Za 100 milionů let zmizí úplně

Realizovány by však mohly být i další lunární programy. Němci plánují díky týmu PTScientists v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise by pak na povrchu měsíce měly být vypuštěny dva rovery vyrobené v automobilce Audi.

Letos se chystá také druhý průlet americké sondy Solar Parker v těsné blízkosti Slunce. Svým odvážným manévrem má pomoci objasnit, proč je teplota v atmosféře Slunce o tolik vyšší než na povrchu. NASA si také od mise slibuje, že bude moci lépe předvídat solární bouře.

Živo bude i u planetky Ryug. Kolem ní již obíhá japonská sonda Hayabusa 2. Během ostře sledované mise pořídí detailní fotografie a odebere vzorky hornin, které dopraví na Zemi. Tyto vzorky by následně měly přispět k objasnění vzniku života. Sonda je proto vybavena malým projektilem, který do asteroidu vyhloubí kráter. „Pokud všechno půjde podle našich plánů, k vyhloubení kráteru by mělo dojít někdy na jaře," řekl BBC vedoucí mise Makoto Jošikawa.

Komerční lety

Pilotované lety na hranici vesmíru plánují všichni velcí konkurenti jako SpaceX, Blue Origin i Boeing. Nejblíže svému snu je společnost Virgin Galactic britského milionáře Richarda Bransona. Piloti Mark Stucky a Rick Sturckow již v prosinci s raketoplánem SpaceShipTwo překonali hranici 80,4 kilometru nad zemí (uznávanou hranicí, kde začíná vesmír, je 100 kilometrů). Dalším krokem pak mají být lety s pasažéry.

K branám vesmíru chce v roce 2019 létat i Blue Origin majitele Amazonu a nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose.

Podaří se letos posunout hranice letectví?

Supermasivní černá díra v nedaleké spirální galaxii NGC 1365.
Úspěch českých vědců. Popsali nový typ sférické černé díry