Rybník nebyl hluboký. V nejhlubším místě jeho hloubka dosahovala 130 centimetrů. Většina závodníků se v něm nedobrovolně vykoupala. Lávku, která měřila 52 metrů, místní nadšenci stavěli dva týdny. Trénink byl povolen od pátku.

„S čím jdu do závodu? Pobavit diváky. Přežít. Neutopit se,“ vyjmenoval první startující Jirka Vlna z Okříšek. Třiatřicetiletý muž dojel přibližně do třetiny lávky a pak se poroučel do vody. Musel se přitom několikrát i potopit pod hladinu, protože nemohl najít kolo. „Hlavně si nechci ublížit,“ tak znělo motto domácího borce Ondry Kopečka. „Zkusím lávku přejet. V tréninku se mi to jednou podařilo,“ uvedl před startem 23letý mladík. Skončil ale po deseti metrech.

Pivo mu pomohlo

Na lávku vjel na kole i jeden Belgičan. Ani on ovšem neuspěl. Stejně tak skončil ve vodě i Jarda Hort, dvojnásobný vítěz Pozďatínské lávky na Třebíčsku. Urazil v pořádku tři čtvrtiny lávky. „Problém je s kopečky. A lávka se strašně třepe. Dostat se do půlky, to je nejhorší,“ prohlásil Jirka Marek z Růžené.

A co říkal první mladík, který lávku přejel? „Musí se umět držet balanc. A když si dáte pivo, tak to nevadí. Naopak spíš to pomůže,“ zmínil patnáctiletý hoch, který měl kolo půjčené od kamaráda.