Petice proti diskriminaci venkova se plní podpisy. „V malých obcích jde o přežití,“ tvrdí starosta Kralic nad Oslavou Emil Dračka, jeden ze signatářů Petice proti diskriminaci obyvatel venkova. Stát podle něj přenáší na malé obce odpovědnosti za školství, dopravní obslužnost a zdravotnictví bez adekvátního přesunu financování.

Právě proto za nejdůležitější považuje změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Dračka ve včerejší besedě Českého rozhlasu Region řekl: „Dodneška nikdo pořádně nedefinoval co to venkov je.“ Tím poukázal na skutečnost, že v legislativě není pojem „venkov“ vůbec definován.

Jeho oponent, poslanec kraje Vysočina za ODS Vladimír Hink, připustil: „Nezastírám, že obce se 100 až 500 obyvateli mají obrovské potíže.“ A dodal: „Zákon o rozpočtovém určení daní by se měl jednoznačně změnit, ale momentálně nelze provést radikální řez.“ Poukázal tím na připravovanou vládní reformu veřejných financí. Řešení vidí i v možné participaci malých obcí na spotřební dani. Zřízení samostatného ministerstva pro venkov nepovažuje Hink za nutné.

Petici podepsal i Vilémov na Havlíčkobrodsku. Důvody přiblížila Deníku starostka Jaroslava Dvořáková: „Venkov přestal zákonodárce zajímat. Největší problém je samozřejmě v rozpočtovém určení daní, kde jediným kritériem je počet obyvatel, ale nikoho už nezajímá, že musíme financovat sedm katastrálních území, devět místních částí a školu.“

Signatáři požadují změnit „Zákon o rozpočtovém určení daní“, přijmout samostatný „Zákon o venkově“, novelizací „kompetenčního zákona“ zvýšit odpovědnost Ministerstva zemědělství za venkov a jeho přejmenování na Ministerstvo venkova. Petici v kraji schválilo 15 obcí s téměř 10 tisíci obyvateli
a podepsalo ji bezmála 500 občanů.