Podle celoevropské organizace IARC, která se zabývá výzkumem rakoviny, jde o látku s karcinogenními účinky na člověka. „Emise by Kronospan zredukovat měl. Celou záležitost je však nutno posuzovat odborně a ne emotivně,“ poznamenal při pohledu na korespondenční lístek vedoucí oddělení podpory zdraví a hodnocení rizik krajské hygienické stanice Jiří Kos.
První krok hodlá Kronospan učinit. Postoupil v povolovacím procesu investice za zhruba 220 milionů korun do nové technologie UTWS a elektrofiltru pro starou sušárnu. Ministerstvo životního prostředí uznalo projekt za realizovatelný – při splnění 35 podmínek.
A o následující bod se opřela Arnika: „Krajský úřad, Česká inspekce životního prostředí a Krajská hygienická stanice navrhnou k realizaci pravidelný monitoring formaldehydu, nejméně čtyřikrát ročně, a dalších látek. S výsledky budou pravidelně seznamovány dotčené orgány státní správy a veřejnost.“
„Podmínky ministerstva nemusí být krajským úřadem schváleny. Rozdáváme lístky, adresované náměstku hejtmana Pavlu Hájkovi. Lidé ho mohou požádat, aby Kronospanu přikázal monitoring formaldehydu čtyřikrát ročně,“ vysvětlila Vitnerová.
Praxe funguje v jednom podniku v Anglii. „U nás ale frekvenci měření stanoví zákon jinak,“ upozornil podnikový auditor Kronospanu pro oblast životního prostředí Michal Diviš. „Nic proti čtyřem, šesti, osmi nebo deseti měřením ročně, když to bude platit pro všechny. Arnika měla korespondenční lístek adresovat spíš do Prahy na ministerstvo životního prostředí. To může změnit zákon,“ doplnil zástupce dřevařského závodu.
Formaldehyd ovšem uniká i z nábytku, koberců nebo tkanin v domácnostech. Teoreticky ho tedy může být větší koncentrace doma v interiéru než ve vnějším prostředí.
„I když je to komplikované, dá se legislativní cesta pro nařízení četnějšího monitoringu jen v případě Kronospanu najít,“ vyjádřil se za hygieniky Jiří Kos. Oporou může být například zákon o ochraně veřejného zdraví. Kronospan jinak hlásí emise do integrovaného registru znečišťování. Ten je volně dostupný na internetu www.irz.cz. „Není tedy rozhodně pravda, že by informace nebyly veřejnosti k dispozici,“ reagoval Diviš.
„Monitoring bude. Jestli čtyřikrát ročně, to je otázka diskuze,“ oznámil náměstek hejtmana Hájek. Poměřit je podle něj třeba přínosy a náklady častějšího měření. Filtr má Kronospan zatím složený na dvoře. „Nyní žádáme o stavební povolení,“ přiblížil aktuální stav investice Michal Diviš.
Než podpoříte Arniku, měli byste vědět…
V červnu minulého roku předložila společnost Kronospan k veřejnému posouzení záměr na výstavbu filtru ke snížení emisí ze stávající sušárny. Na zveřejnění dokumentace zareagovala Arnika tím, že na Ministerstvo životního prostředí zaslala negativní stanovisko k výstavbě filtru. Experti sdružení si neprostudovali důkladně předložený záměr a tím způsobili odložení stavby filtru o půl roku.
Další projednávání filtru využilo místní sdružení Arniky ke svému mediálnímu zviditelnění. Snaha přiživit svůj mediální obraz na stavbě filtru vyvrcholila požadavkem sdružení, aby bylo Kronospanu uloženo provádět čtyřikrát ročně měření emisí formaldehydu. Jako by měření nějak mohlo pomoci snížit emise z podniku!? Svůj požadavek na měření Arnika zdůvodnila nedostatečnou informovaností veřejnosti. V čem však veřejnost není informována Arnika občanům neprozradila. Naopak, kdyby údaje o provozu podniku nebyly tak snadno přístupné veřejnosti, neměla by Arnika na čem budovat svůj mediální obraz.
Požadavek měřit čtyřikrát ročně formaldehyd převzalo sdružení z povolení pro jeden výrobní závod v Anglii. Jenže problém je v tom, že v Anglii ukládá podnikům měřit emise čtyřikrát ročně přímo tamní zákon. V našem českém právním řádu jsou lhůty pro měření jasně vymezeny – jinak než v Anglii.
Nemám nic proti tomu, kdyby Arnika rozdávala na náměstích a v ulicích města korespondenční lístky adresované Ministerstvu životního prostředí, aby ministerstvo změnilo zákon a uložilo podnikům jako je Kronospan měření emisí čtyřikrát ročně. Nic proti čtyřem, šesti, osmi nebo deseti měřením ročně, když to bude platit pro všechny. Musím se však otevřeně postavit proti tomu, aby Arnika vzbuzovala v lidech pocit, že je v jejich zájmu, aby byly porušovány zákony.
Snaha manipulovat veřejnost je zjevná i poroto, že v průběhu vleklého povolování stavby filtru jsem osobně vyzval zástupce sdružení Arnika, aby se s provozem Kronospanu podrobně seznámili. Zůstalo jen u slibů a proklamovaného zájmu. Podnik si nikdo z Arniky na vlastní oči prohlédnout nepřišel. Chápu, že občanská sdružení musí být vidět a slyšet, ale v žádném případě si nemusí obstarávat informace vymáháním přes veřejnost tam, kde jsou údaje volně dostupné bez omezení. I proto zůstanou brány podniku expertům Arniky stále otevřeny, aby bylo jasné, že pro informace si stačí zajít rovnou do podniku.
Michal Diviš
interní auditor pro životní prostředí společnosti KRONOSPAN CR
A co je dobře vědět, než uvěříte Kronospanu…
Připomínky, které Arnika zaslala loni na Krajský úřad (nikoli na ministerstvo životního prostředí (MŽP)), nebyly vůči filtru negativní. Po dotazu z KÚ na MŽP rozhodlo ministerstvo, že má proběhnout plnohodnotný proces EIA.
Požadavek měření formaldehydu, kterým Jihlavu obohacuje závod Kronospan jsme si nevymysleli v Arnice. Je to jedna z podmínek, které Kronospanu uložilo Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku. Rozhodnutí se netýká pouze formaldehydu, ale také dalších škodlivin. Rozhodlo tak pro to, že Kronospan, jako dřevozpracující závod, má jen minimální povinnost monitorovat. V zákoně jsou dřevozpracující závody z této povinnosti vyňaty, nikdo ovšem nepočítá, že dřevozpracující závod bude mít takový obsah a množství výroby, jako má právě Kronospan. Proto ani nemůže mít stejný „metr“, jako např. truhlárna nebo pila. Korespondenční lístky, které se po Jihlavě šíří, nejsou adresovány na MŽP, ale Krajskému úřadu. Lidé žádají náměstka hejtmana pro životní prostředí pana Pavla Hájka, aby podmínky ministerstva byly skutečně dodrženy.
Závod Kronospan tvrdí, že chce vystupovat k veřejnosti vstřícně. Jistě nechce, aby si lidé mysleli, že snad chce něco skrývat. Tak proč se tolik brání souhlasit s měřením toho, co vypouští?
Jsem ráda, že mám dveře do Kronospanu stále otevřené. S panem Divišem jsme již několikrát jednali a vždy jsem ze setkání měla dobrý pocit. V žádném případě nejsem ani já, ani mí kolegové proti novému filtru. Všichni se shodujeme na tom, že je škoda každého dne, o který bude později spuštěn.
Jana Vitnerová, vedoucí jihlavské pobočky ekologického sdružení Arnika
P.S. Občanské sdružení Arnika je mediálně dobře viditelné z jiných svých aktivit, na tom má Kronospan jen malý podíl.
Co stojí na korespondenčním lístku?
Vážený pane náměstku, jistě víte, jak velkou zátěž pro jihlavské ovzduší znamenají emise ze závodu KRONOSPAN. Velmi závažný vliv na životní prostředí a na zdraví obyvatel mají emise formaldehydu, který byl zařazen mezi prokazatelně rakovinotvorné látky. Žádám Vás tedy, aby Krajský úřad společně s Českou inspekcí životního prostředí a Krajskou hygienickou stanicí uložil závodu KRONOSPAN povinnost 4x ročně monitorovat formaldehyd a s výsledky měření seznamovat veřejnost.
Pozn.: Lístky jsou k vyzvednutí v kanceláři sdružení Arnika v Bráně Matky Boží, nebo v prodejnách Natural centrum na náměstí Svobody a Hudy sport v ulici Kosmákova; zdroj: Arnika
Přečtěte si také:
tisková zpráva občanského sdružení Arnika (doc)
reakce: tisková zpráva Kronospanu (doc)