Podle ředitele Krajské správy a údržby silnic Zdeňka Vacka nejvíce stromů kolem komunikací padlo v souvislosti s lednovou větrnou kalamitou. Dalším důvodem jsou souvislé opravy silnic.

"My bychom stromy rádi sázeli, ale nemáme kam," řekl Vacek ČTK. Následná výsadba stromořadí není podle něj jednoduchá, protože s tím nesouhlasí vlastníci pozemků podél silnic. Poukazují na to, že jim stromy vadí při obdělávání polí a na pozemky padá listí.

Nejvíce stromů v době vegetačního klidu pokáceli cestáři na Třebíčsku - 1022, nahradili je jen pětinou. Nejméně jich padlo na Jihlavsku - 199, kde nechystají žádnou náhradu. Tam ale Česká inspekce životního prostředí kvůli protestům obyvatel zastavila kácení aleje z Třeště do Růžené. S největším citem k rázu krajiny se chovají cestáři na Žďársku, jehož část je prohlášena za chráněnou krajinnou oblast. Vysadili v kraji nejvíce - 1161 stromů, o 257 víc než jich pořezali. S žádnou výsadbou nepočítají cestáři na Havlíčkobrodsku, kde jich padlo 236.

Nové sazenice, nejčastěji javory, jasany či lípy, nakupují silničáři ve školkách. Dříve kvůli nedostatku peněz používali i náletové dřeviny. Oproti minulosti nesázejí kolem silnic stromy ovocné.

Několik let zkušení cestáři upozorňují na to, že kolem silnic na Vysočině hynou jeřáby - stromy, jejichž malvice má kraj ve znaku. Podle dendrologů jsou jeřáby náchylné k onemocnění houbovitými chorobami. "Hynoucí jeřáby nemá cenu léčit, je nutné je vykácet a spálit," řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí kraje Jan Joneš.

Jeřáby podle něj sice mají na Vysočině původní stanoviště, ale nedaří se jim ve stresovém prostředí u silnic. Vadí jim prach, solanka, z jedné strany příkop, ze druhé oborávané pole. Podle něj, ale "erbovním" stromům v kraji zánik nehrozí - mají šanci přežít v liniových soustavách mezí spolu s šípky a trnkami.