Vyplývá to z průzkumu, který geologové v kraji provedli během posledních dvou let. V regionu se nyní z větší části pije voda z vodárenských nádrží. Ty jsou ale zranitelnější než podzemní zdroje, ovlivňují je například klimatické změny. ČTK to řekl Jan Páša z jihlavského družstva GEOMIN, které průzkum provádělo.

Vodárenské společnosti mají o dobrou podzemní vodu zájem, protože by je díky nižším nákladům na úpravu vyšla levněji.

Potenciál kraje geologové hodnotili v projektu, který financovalo ministerstvo životního prostředí a kraj Vysočina. Projekt by měl přispět k dalšímu zkoumání využitelnosti podzemních zdrojů a k jejich dlouhodobé ochraně.

"Výsledky nebyly tak moc překvapivé. Zhruba se ví, co se dá na Českomoravské vrchovině očekávat," podotkl Páša. Vysvětlil, že Vysočina leží na evropském rozvodí. "Je tady mnoho vodních zdrojů, ale méně významných," řekl. V projektu geologové zkoumali zásoby v lesnatých místech s dostatečnými srážkami, kde tolik nehrozí jejich poškození.

"Nejbohatší na podzemní vodu je oblast Žďárských vrchů, největší potenciál tam je na jih od Svratky," popsal Páša. Příliš se nevyužívají, protože v blízkosti nejsou velká města. Vydatné zásoby jsou i v lesích u Stonařova na Jihlavsku.

Podmínky pro zvýšení odběru by mohly být také Heralticích na Třebíčsku. Z tohoto prameniště, které se využívá od 30. let minulého století, nyní do vodovodní sítě ročně proudí kolem 600.000 metrů krychlových vody. To představuje pětinu výroby třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti.

Podle údajů krajského úřadu je z veřejných vodovodů na Vysočině zásobováno kolem 90 procent občanů. Podzemní voda v republice představuje asi polovinu dodávek, na Vysočině je její podíl o něco nižší. V kraji jsou naopak velké vodárenské nádrže, z nichž odebírají vodu i okolní kraje, jako Švihov nebo Vír.