Ti tankistům ukazovali cestu od jihlavské radnice, kde Rusy ráno přivítalo vedení města.

„V Jihlavě nebyly v posledních dnech války velké ztráty na životech, spíš v okolních obcích. Osmého května večer byla radnice znovu česká, ale Jihlava byla plná německých armád. Byly tu Wehrmacht a jednotky SS, což bylo pro tehdejší Národní výbor nesmírně nebezpečné,“ přiblížil včera Deníku historik jihlavského Muzea Vysočiny Zdeněk Jaroš.

Jihlava byla pro Němce velmi důležitou silniční křižovatkou a to věděli i Rusové.

Konec Třetí říše byl za dveřmi

Němečtí vojáci, tušící brzký konec Hitlerova impéria, se za každou cenu snažili dostat z dosahu ruských jednotek do zón obsazených Američany. Němci za každou cenu chtěli na Západ. Zvěsti o jejich krutosti se šířily po Jihlavsku rychlostí blesku.

Vlastními životy doplatilo na kratičkou revoluční vládu v Třešti přes 30 mužů, postřílených na dvoře v zadním traktu nynější radnice. „Selské vozy s koňmi po městě svážely rakve s mrtvými. Po hromadných popravách rodina utekla z města.

Otec, matka a my čtyři děti. Bratr, dnes dobrý řezbář a betlémář, seděl tehdy v kočárku. Atmosféra byla velmi těžká, plná strachu. Když přijely první ruské tanky, bylo to jako zázrak a lidé byli bez sebe štěstím,“ vybavil si zážitky před víc jak 60 lety třešťský zastupitel František Bukvaj.

„Němci chtěli za každou cenu zdržet pronásledovatele a uvolnit cestu na západ. V Třešti na to doplatilo 34 popravených mužů, ve Velkém Meziříčí 67 lidí,“ připomněl poslední dny války v regionu Zdeněk Jaroš.