„Půjčíme vám helmy, svítilny a rukavice. Vy si, prosím, vezměte pracovní oděv a pracovní boty. Rozhodně nejdeme do tak pokojíčkových prostor, jako je naše svítící chodba a další části podzemí, kam se dá jít i v lakýrkách,“ zval předem mluvčí magistrátu Radek Tulis.

A to jsme procházeli - podle sdělení pracovníků správy realit - ještě relativně suchý úsek kolem Grandhotelu a hospody „Plzeňky“. Teplota v podzemí? Údajně kolem osmi až deseti stupňů.

Společně se zástupci magistrátu a novináři se do podzemí vypravili zejména pracovníci deratizační firmy. „Na jednoho Jihlavana jeden potkan? To by bylo konkrétní číslo, to nechci říkat. Tam, kde je lokalita zanedbaná, kde jsou odpadky a potkani mají potravu, tam je jejich výskyt vyšší,“ poznamenal jeden z nich, Michal Skřivánek. „V podzemí mohou mít potkani hnízdo, ale pro potravu si musí vylézt,“ dodal.

Návnada, to jsou granule se zrním. Látky na bázi pšeničného škrobu potkany vábí. Pokud na návnadu skočí, uhynou sedmý až desátý den po požití. Za nejhorší lokality (z pohledu výsktytu potkanů) v Jihlavě označil Michal Skřivánek sídliště Březinky a holobyty Havaj.

Reportáž z cesty podzemím přineseme ve středečním vydání Jihlavského deníku. Na našem webu pak najdete fotogalerii i audio!