Podivné kousky totiž připomínaly úlomky staroegyptského reliéfu, byť byli odborníci od začátku ve svých soudech opatrní. Kdyby se původ ve Starém Egyptě potvrdil, šlo by o mimořádný nález.

Před archeologem Muzea Vysočiny Pavlem Rousem leží osm let starý zápis o nálezu, který tehdy udělal: „Nalezlo se pět zlomků vzhledu bronzu se zlatistvým povrchem, s neurčeným figurálním motivem…“ Při pátrání o původu zlomků dospěl až k tomu, že písek byl do pískoviště přivezen na podzim předchozího roku od Labe.

„Úlomky byly natolik starobylého vzezření, že staroegyptský původ zcela nevyloučil ani skutečný znalec, jakým je egyptolog Jaromír Málek. Od počátku však poukazoval na některé nenápadné nesrovnalosti ve výtvarném zpracování,“ vysvětlil Pavel Rous.

Vystaví je jako kuriozitu?

Teprve další zkoumání a analýza kovu nedávno provedená v muzeu v Roztokách ukázaly, že reliéf byl vyroben z čistého zinku a pokryt mosaznou vrstvičkou.

Tím byla záhada vyřešena, protože počátek průmyslové metalurgie zinku je datován do 2. poloviny 18. století. „Jde tedy o novověký umělecký předmět, zřejmě reliéf nebo část rozměrné sochy, vyrobený v 19. nebo 20. století,“ řekl archeolog, který pátral po dalších zinkových sochách v Česku, až objevil dvě pětimetrové sochy lvů z roku 1871 před zámkem Zbiroh.

Ani u nich se donedávna nevědělo, z čeho jsou vyrobeny. Zinek byl kdysi v sochařství oblíbený především pro svou schopnost plasticky zachytit velmi jemné detaily, ovšem zároveň se vyznačuje velkou křehkostí.

„Možná si někdo vybaví, že podobný reliéf někde viděl a upozorní na to, abychom rozluštili i poslední otázky: odkud a z jakého artefaktu úlomky zinkového reliéfu, nalezené v Havlíčkově Brodě, vlastně pocházejí. A možná zlomky jednou vystavíme jako kuriozitu,“ připustil Pavel Rous.