Otázka, zda mít či nemít v regionu aspoň jedno letiště se zpevněnou drahou pro přistávání menších civilních a nákladních letounů, stále není dořešena. Další schůzka zástupců firem a kraje Vysočina se má uskutečnit v pondělí.

„Částka, která by byla potřeba na přestavbu na plnohodnotné letiště, byla odhadnuta na něco málo přes 200 milionů korun,“ poznamenal jihlavský architekt Jaroslav Huňáček, který má zkušenosti s projekty na letištích v Brně nebo Karlových Varech. Schůzky by se měl také účastnit.

„Sleduji ta jednání jen z povzdálí. Vím ovšem, že krajští radní projekt nezařadili do svých záměrů. Mimo jiné ale proto, že padly nesmyslné sumy,“ pokrčil rameny vedoucí letového provozu na jihlavském letišti Zdeněk Kölbl.

V dokumentaci kraje zaznívá nutnost desetimiliardové investice. „Jsou tam zahrnuty nejen úpravy přistávacích ploch, ale i bezpečnostní zajištění letiště, nutné úpravy okolí, které se týkají i zajištění osvětlení, pořízení nové vhodné navigace, příprava a vybudování skladových prostor, prostor pro celní správu, řešení příjezdových komunikací, parkoviště, odbavovací haly, zázemí pro hasiče, vybudování podzemních nádrží na dočerpání pohonných hmot a mnohé další záležitosti,“ vyjmenovala mluvčí kraje Jitka Svatošová.

„Abyste měli tak velké letiště jako Brno, pak byste možná potřebovali miliardy. Bylo by to ale naprosto zbytečné. To je stejné, jako byste si chtěli postavit na zahradě olympijský bazén,“ podotknul šéf letového provozu Kölbl. Nádrže na pohonné hmoty navíc podle něj na letišti jsou. Parkoviště a příjezdové cesty také slouží.

Studie: provoz by byl ztrátový

„Rozhodnutí je odůvodněno studií. Podle ní lze také očekávat, že provoz letiště bude trvale ztrátový a bude muset být výrazně dotován. Roční dotace byly už v roce 2004 odhadovány na 20 milionů korun,“ reagovala mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová. „V tuto chvíli není jasné, kdo by tuto vysokou ztrátu kryl,“ dodala.

Případný ztrátový provoz jihlavského letiště by podle Jaroslava Huňáčka mohly dotovat firmy z Vysočiny. „Půjdu na krajský úřad se zástupci velkých zaměstnavatelů na schůzku s tím, že by se tato skupina podnikatelů domluvila a letiště by provozovala. Kraj by poskytl pouze prvotní dotaci,“ prozradil záměr jihlavský architekt. Letiště lze modernizovat s podporou Evropské unie.

Aeroklub v Henčově, který letiště v současnosti provozuje, má 165 členů. Na letišti odstartuje za sezonu přibližně 5000 letadel.

Vzor vidí v Německu


Když se na jihlavském letišti zeptáte, podle jakého zahraničního vzoru by mohlo fungovat, zazní například města Straubing nebo Bayreuth v Německu. Co je o těchto místech na internetu? V sedmdesátitisícovém Bayreuthu mají dráhu z asfaltu o rozměrech 1207 x 30 metrů. Letiště je otevřeno přes léto od 6 do 19 hodin a v zimě od 7 do 18 hodin. Straubing má necelých 45 tisíc obyvatel. Letiště vlastní město společně s krajem. Dráha má rozměr 1450 x 30 metrů. Na letišti v Henčově by podle studie ve třech etapách vyrostla dráha 1330 x 23 metrů a navíc jedna provozní budova. Většina objektů, se kterými studie pracuje, již stojí. Včetně věže.