Cyklostezka začne u historické brány v ulici Matky Boží, povede Věžní ulicí, parkem u kina Dukla, Tyršovou ulicí a parkem Keťásek, kde se vnoří do tunelu. Kolem tenisových kurtů vyústí na lávku přes řeku Jihlavu a napojí se na již existující cyklostezku v ulici Romana Havelky.

"První práce by měly být zahájeny začátkem července, s dokončením cyklostezky počítáme 15. května 2008," uvedl jihlavský primátor Jaroslav Vymazal. V husté zástavbě v centru města zabere cyklostezka část chodníků, připustil primátor.

Náklady dosáhnou asi 17 milionů korun. Nejdražší bude vybudování lávky pro cyklisty a pro pěší přes řeku, počítá se přibližně s deseti miliony korun. Lávka povede nad jezem, bude dlouhá 45 metrů a široká tři metry. Sklon oblouku lávky by měl vyhovovat i tělesně postiženým občanům. Nákladné bude také zpevnění svahů a vybudování zcela nové komunikace v parku Keťásek. Na osvětlení lávky přispějí sponzoři, radnice počítá také s dotací od Státního fondu dopravní infrastruktury.

Radnice letos také nákladem jednoho milionu korun prodlouží o více než 500 metrů cyklostezku z ulice Romana Havelky až ke starému mostu přes řeku Jihlavu v Havlíčkově ulici. Výrazný rozvoj cyklostezek je součástí programového prohlášení městské rady. Cyklodoprava je podle Vymazala ze všech forem dopravy ve městě nejvíce zanedbaná.

Podle měření intenzity cyklistické dopravy ve městě se v padesátitisícové Jihlavě během letních měsíců pohybuje denně po ulicích kolem 6000 cyklistů. K dispozici mají zatím pouze několik stovek metrů cyklostezky kolem řeky Jihlavy v ulici Romana Havelky. Podle průzkumu by jich mohlo být víc, lidé se ale bojí jezdit v hustém provozu po ulicích. Současný stav by se měl během příštích let radikálně změnit.

Zpracovaný plán cyklistické dopravy počítá v budoucnu se stavbou stezek v délce 66 kilometrů. Náklady se budou pohybovat v řádech desítek milionů korun. Síť se bude budovat postupně v několika etapách. Zpracované projekty umožní žádat o dotace od státu i Evropské unie, které mohou pokrýt až tři čtvrtiny nákladů.

Na Vysočině vznikají cyklotrasy od 90. let. Budují je obce či jejich uskupení. Většina z nich vede po silnicích nižších tříd.