Reforma, která má změnit nejen daňový systém, ale i sociální a zdravotní politiku, vyvolává rozdílné reakce. Největším kritikem je ČSSD, která provedla výpočty, jejichž výsledky hovoří o nižších rozpočtech pro kraje, města a obce. „V rámci celé republiky bude do rozpočtů přiděleno o 9,6 miliard méně. O 7,2 miliard přijdou obce, o zbytek kraje. V případě Vysočiny by bylo krajské město chudší o 30,5 milionu, Třebíč o 20,5 milionů a kraj Vysočina o 169 milionů,“ sdělil Deníku Zdeněk Ryšavý, člen zastupitelstva kraje a krajský tajemník ČSSD.

„Neviděl jsem výpočty, které by vedly k těmto číslům. Ten kdo výpočty provedl, musí být opravdu génius. Jsou hodně odvážné. Dle mého názoru není možné spočítat dopad reformy na úrovni krajů nebo dokonce měst,“ argumentoval hejtman kraje Vysočina a reprezentant ODS, Miloš Vystrčil.

„S reformou v takovém znění, v jakém je prezentována, nesouhlasím, ale změna je potřeba. Každopádně se jedná o krok dopředu. Sama nevím, kde ČSSD bere své výpočty, ale je v opozici, čili její reakce jsou přirozenou součástí věci,“ řekla Věra Nečadová z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.

Hejtman zůstává v klidu

Předmětem rozdílných pohledů na celou situaci je plánované snížení daní z příjmů, právnických a fyzických osob a zvýšení sazby DPH u některých druhů statků a služeb. ČSSD se domnívá, že snížení daní z příjmů nebude dostatečně kompenzováno a dojde k propadu státního rozpočtu. Na rozdílu budou ztrátové právě kraje a obce.

„Celou situaci jsem konzultoval s prvním náměstkem ministra financí, Eduardem Janotou. Ten mi sdělil, že reforma a kroky v jejím rámci, zejména snížení příjmových daní a zvýšení DPH u některého zboží, by mělo být vykryto. Dopad na rozpočty by tedy měl být neutrální,“ řekl hejtman.
Vystrčil dále uvedl, že tomuto vyjádření může věřit stejně jako tomu, že rozpočty zůstanou stejné.

„Reforma se určitě měst a obcí dotkne, ale ne v takovém rozsahu, v jakém je to v současnosti prezentováno,“ dodává Nečadová.

Nejvíc tratí nejmenší

Největší ztráty po zavedení daňové reformy pocítí nejmenší obce.

„Obce do 1500 obyvatel jsou rozděleny do čtyř pásem. A každé pásmo má svůj koeficient. Nejmenší obce mají koeficient nejmenší. Ty dostávají nejméně peněz na občana. Nejnižší pásmo je pro vesnice do 100 obyvatel. Ty postihne reforma nejvíce. Nastane situace, kdy do jejich rozpočtů přijde na občana až osmkrát méně peněz než na obyvatele Prahy.

To je pro Vysočinu podstatné, protože takovýchto městeček je u nás hodně. My navrhujeme jedno pásmo pro obce do 1500 obyvatel,“ uvedl tajemník vysočinské ČSSD Zdeněk Ryšavý.

„Souhlasím, malé obce budou ztrátové,“ připojuje se Věra Nečadová z jihlavské polytechniky.

Vesnice a městečka o tom nejsou dostatečně informovány, avšak s dopady reformy nesouhlasí. „Nemám o tom informace, ale kdyby tato situace opravdu nastala, museli bychom se omezit. Nerealizovali bychom akce, na které nedostáváme dotace. Například výsadba zeleně,“ sdělil Josef Babor, starosta Borovné na Telčsku, která má 89 obyvatel.

„Koeficienty se nemění, ty zůstávají stejné. Navíc mě náměstek ministra financí informoval, že podle jejich výpočtů se v roce 2008 daňové příjmy obcí a krajů dokonce zvýší. Čili města a kraje, z logického úhlu pohledu, nemohou být ztrátové,“ zakončil hejtman.