Někde kvůli nízkým výkonům a nevyužití lůžkového fondu asi zaniknou, jinde budou sloučena. Vyplývá to z první verze zdravotního plánu kraje, již zastupitelé po čtyřech letech příprav vzali na vědomí. Definitivní schválení již poněkolikáté odložili, tentokrát na listopad. Důvodem byla hlavně chybějící koncepce zdravotních pojišťoven a chystaná novelizace řady zákonů.

Zdravotní plán podle hejtmana Miloše Vystrčila na základě analýzy popíše problémy zdravotnictví, řešit je bude až následující akční plán. Tvůrci zdravotního plánu zároveň varují před rychlými organizačními změnami. Vyjádřit se k nim musejí především zdravotní pojišťovny. Jde o to, aby zařízení sloučením oddělení nepřišla o dohodnuté platby. Analýzu výkonů a využití lůžek je ještě třeba podrobit odbornému auditu po oborech, a to kvůli nejednotnému způsobu vykazování.

Optimální řešení lůžkových oddělení se bude hledat především u očních oddělení a ORL. Nejlépe je na tom v těchto oborech s takzvanou obložností Jihlava. V havlíčkobrodské a novoměstské už situaci řešili sloučením lůžkových oddělení.

Ubude možná infekčních oddělení. V Pelhřimově historicky neexistuje, zrušeno bude možná v Novém Městě na Moravě. Kožní oddělení vykazují hraniční výkonnost v jihlavské a novoměstské nemocnici. Uspokojivou má pouze třebíčská.

V oboru urologie je výkonnost přijatelná pouze v Novém Městě na Moravě a v Třebíči. Počet samostatných lůžkových oddělení by se měl podle doporučení v kraji zredukovat na tři, nejlépe dvě oddělení. Nezávislý audit a následná optimalizace fungování čeká také jednotky intenzivní péče.

Problémy s využitím lůžek vyplývají jednak z nízké výkonnosti odborných pracovišť, jednak z jejich nepřiměřeného počtu. Někde je ovlivňuje prodlužování průměrné ošetřovací doby, či naopak snižování počtu hospitalizovaných pacientů při ambulantním trendu chirurgických oborů. Naopak zelenou dostal od zastupitelů vznik kardiocentra v Jihlavě a rozvoj onkologických oborů.

Nemocnice kraje fungují stále jako příspěvkové organizace, ačkoliv rada loni založila pět akciových společností. Jejich plné fungování oddálily nejasnosti kolem čerpání peněz z evropských fondů. Jenom na priority ve stavebních investicích v nemocnicích by kraj potřeboval 1,2 miliardy korun.

Kromě sítě nemocnic, jež je vyhovující, se plán zabývá dostupností záchranné služby či organizací lékařské pohotovosti. Řešit je třeba další problémy: z 1753 praktických lékařů je 179 starších 60 let.