Tasická sklárna založená v roce 1796 je jednou z nejstarších ve střední Evropě a dnes návštěvníkům ukazuje unikátní původní technologie. Vrchol své slávy však má už dávno za sebou, a tak se její majitel s průvodkyní snaží zašlé jméno vyrvat zapomnění.

Hodně jezdí Holanďané

„V poslední době se setkávám s tím, že obzvlášť lidé z okolí si vůbec neuvědomují, jak vzácnou památku mají na dosah. Z Vysočiny k nám paradoxně jezdí vůbec nejméně návštěvníků. Daleko častěji nás vyhledají lidé ze zbytku republiky a zahraničí,“ podivuje se průvodkyně Marie Milichovská.

Ta od dubna do října provádí zájemce každý den včetně pondělí od 10 do 16 hodin slavnou sklárnou a v repertoáru má i německý, anglický a francouzský jazyk.

A tak se do sklárny každý rok vrací třeba desítky Holanďanů a přesvědčují průvodkyni, že musí udělat všechno pro její záchranu. Jenže ono se to lehce řekne.

„Loňská zima nás hrozně zbrzdila. Spadly dvě dřevěné budovy, prolomená byla i střecha na huti a spoustu peněz a sil spolkla jenom likvidace těchto škod,“ vysvětlila průvodkyně. Proto ani letos nezačala fungovat malá plynová pícka, u které by sklář ukazoval práci návštěvníkům. Příští rok se už snad její provoz rozjede.

Zatím se majiteli podařilo opravit poničenou střechu na huti, pokračují opravy střech a opravuje se i budova skladu, kam je třeba přestěhovat vyřazené stroje a věci ze zřícených budov.

Nový kabát dostává i fasáda na administrativní budově a přitom všem pomáhají dokonce i bývalí skláři. Začátkem září se totiž v Tasicích a sousední Bělé bude světit prapor obce, tak se chce i sklárna na slávu připravit.

Většinu oprav financuje majitel Luboš Pipa, který sklárnu koupil v roce 2004. Předtím prošla po roce 1990 řadami rukou, v roce 2002 se o ni dokonce začali soudit správci konkurzní podstaty, protože se na ní sešlo hned několik konkurzů po sobě. Sklárna chátrala, nikdo ji neopravoval a nechtěl. Málem došlo k tomu, že se začalo rozprodávat zařízení, budovy, pozemky. Těsně předtím se ji rozhodl koupit právě Pipa.

„Opravy jdou teď dopředu mnohem víc než dřív. Co on vydělá jako podnikatel, vkládá do sklárny. Snaží se o její záchranu,“ prozradila Milichovská.

To, že památku vlastní fyzická osoba, její opravy ztěžuje. Soukromé osoby totiž nemohou žádat o všechny granty Evropské unie. Díky havarijní mu fondu ministerstva kultury ale bude možné letos opravit část střechy Panského domu, z Fondu Vysočiny přišly peníze na odborné expertizy. V evropských fondech by snad sklárna mohla jít cestou rozvoje cestovního ruchu a pokusit se požádat alespoň o některé granty.