Jak vyplynulo z šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ), déle než požaduje stát jsou ochotni pracovat hlavně lidé s vyšším vzděláním a většími platy. Kraj Vysočina donedávna patřil mezi regiony s nejhůř placenými zaměstnanci. Rychleji než jinde míří do penze například technici, zdravotníci, ale i řemeslníci či opraváři.

Mezi kraji je Vysočina na čtvrtém místě v počtu starobních důchodců, kteří zůstali doma ve věku od 50 až 54 let. Co nejdříve opouštěly zaměstnání hlavně ženy. Naopak jako šedesátníci nebo i ve vyšším věku přestalo pracovat 28,5 procenta obyvatel. Republikový průměr byl vyšší o 1,5 procenta.

Stejně jako v celé zemi chtějí co nejdéle zůstat ekonomicky aktivní zákonodárci, vedoucí pracovníci či vědci. Naopak mezi techniky, zdravotníky a pedagogy je na Vysočině i po 65. roce věku ochotno pracovat jen 9,7 procenta dotázaných, zatímco republikový průměr u těchto profesí činí 20,4 procenta.

Mezi řemeslníky, kvalifikovanými výrobci nebo opraváři na Vysočině by si bylo ochotno vydělávat déle 9,7 procenta lidí, zatímco v celé zemi 15,4 procenta. Na rychlejší úbytek zkušených pracovníků by mohly doplatit průmyslové podniky, jimž již nyní scházejí odborníci. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že o pozdějším odchodu do důchodu uvažuje pouze sedm procent pracovníků obsluhujících stroje a zařízení, zatímco v republice to je v průměru 11 procent.

Věk pro odchod do důchodu se v Česku postupně zvyšuje. Loni na něj měli nárok muži v necelých 62 letech věku. U žen se věková hranice liší podle počtu vychovaných dětí, v uplynulém roce se pohybovala od 55 let skoro do 60 let. Od roku 2013 se muži stanou starobními důchodci nejdříve jako třiašedesátiletí. Ženy budou mít nárok na penzi mezi 59. a 63. rokem věku.