Místo výloh se zbožím na obyvatele a návštěvníky města blikají světélka a lákají na tučné výhry. Kapsy provozovatelů se plní a město na poplatcích z automatů získává miliony.
„Na správních poplatcích jsme vybrali přes devět milionů a na místních poplatcích skoro osm a půl milionu. Odvod části výdělku činil necelé čtyři miliony. Celkem jsme tedy za loňský rok vybrali přes 21,6 milionu korun,“ řekl mluvčí magistrátu Radek Tulis.
Do této chvíle by bylo vše v pořádku, kdyby neexistovala i druhá strana mince. „Osobně si myslím, že herny jsou zdrojem kriminality. Ti lidé tam celý den sedí, hrají a popíjejí. Kde na to berou peníze, si každý domyslí,“ myslí si Jan, muž středního věku z Jihlavy, který si nepřál uvést příjmení.
Problémy s non-stopy připouští i městská policie. „Denně tyto místa navštěvujeme i šestkrát. Jedná se o výtržnosti. Nejčastěji to je rušení nočního klidu, napadení hostů nebo obsluhy nebo odmítání zaplatit,“ řekl ředitel Městské policie v Jihlavě Jan Frenc.
Hráči, mnohdy nevědomky, však škodí zejména sobě a svému okolí.
Podle Jitky Křivohlavé, vedoucí jihlavského K Centra, které se zaměřuje na problematiku drog, mají hráči sklon k závislosti na alkoholu.
„Dopady na patologické hráče jsou děsivé. Mezi ty nejčastější patří majetková trestná činnost, násilná kriminalita, homosexuální prostituce či tendence k alkoholu a drogám. Nelze opomenout ani sociální dopady na rodinu, vyšší riziko rozvodu, nezaměstnanost a sociální problémy,“ přiblížil Deníku Karel Nešpor, primář Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích.
Jihlavský magistrát má v boji proti navýšení počtu heren pouze jedinou obranu.
„U prostor, které pronajímáme, stanovujeme určitá pravidla, jedním z nich je, že v místě nesmí být herna. Jediné, co můžeme dělat, je regulovat jejich vznik na majetku města. A to děláme,“ uvedl k problému první náměstek primátora Radek Vovsík.
Ke konci roku 2006 město Jihlava registrovalo 56 heren a celkem 436 výherních hracích přístrojů.
