„Každý ví, že fotografie jsou nejlepší způsob připomenout si, jak vám rostlo miminko či pes ze štěněte. Nebo návštěvu maminky či dovolenou u moře. Fotky v albu pěkně počkají, až dostaneme chuť si je prohlížet,“ připomněla Miluše Veselá ze Žďárska.

 

Stálost snímku

Fotografie spolehlivě zachytí kouzlo okamžiku. Ovšem odborníci z řad pochybovačů poukazují, že nikdo v praxi neověřil stálost barevných fotografií.

„Nikdo nemůže tvrdit, že za dvacet nebo padesát let z fotografií nezbude holý papír bez snímku. Například druh faxového papíru udrží záznam ve tmě nejvýš týdny a pak zůstane bílý. Na světle po čase zhnědne,“ přiblížil fotograf Evžen Hajdaj z Jihlavy.

Podle výrobců světových značek filmového materiálu jsou barvy pevně fixovány v neutrálním chemickém prostředí fotografií. Mají vydržet staletí, i když to zatím nikdo neměl možnost ověřit.

Vedoucí jihlavské sběrny a fotoprodejny Jana Běhanová Deníku potvrdila, že lidé si nechávají zpracovávat rok od roku víc digitálních fotografií. „Bilance digitálního zpracování strmě roste. V začátcích firmy před čtyřmi lety zpracování digitální fotografie u nás představovalo třetinu produkce. Dnes už to jsou dvě třetiny. K tomu si musíme připočítat, že mnoho lidí si nechává fotky jen v elektronické podobě v počítači nebo si je tiskne na vlastních tiskárnách,“ připomněla Jana Běhanová.

„Nikdy bych si fotky nenechal dělat. Necháváme všechno v počítači a zálohujeme na DVD. Něco si s manželkou vytiskneme na barevné tiskárně a uděláme si, co potřebujeme. Stačí jenom zpočátku nakoupit techniku za desetitisíce a pak s fotkami není problém,“ pověděl podnikatel Josef Musil.

Vedle stohů lavinovitě se šířící digitální fotografie zpracovávají nejrůznější fotolaby také klasickou fotografii z kinofilmových negativů.

„Docela nás vyvedlo z míry, že ve srovnání s loňskem jsme letos prodali o padesát procent barevných kinofilmů víc. Mnoha lidem došlo, že z filmu mají fotografie hotové druhý den a odpadá starost s vybíráním a zpracováním digitálních snímků,“ uvedla fotografka a vedoucí jihlavské fotoprodejny Ladislava Barborková.

Podle ní není ničím výjimečným, že rodina si z dovolené přiveze tisíce snímků z digitálního fotoaparátu a ze všech nechá udělat fotografie.

„Nemají čas vybírat fotky a pak jich víc jak polovinu za tisíc korun vyhodí, protože nejsou k ničemu,“ diví se čas od času upřímně Ladislava Barborková.
Technika nachystala fotografům velké překvapení. Modifikaci senzorů fungujících v digitálních fotoaparátech jako zobrazovací prvek. Američané přišli s jejich úpravou do bloku, který lze vložit jako filmovou kazetu do klasického přístroje. Elektronické zpracování fotografií je pak stejné jako u běžného digitálního fotoaparátu.

Obrovskou výhodou by byla možnost měnit v klasickém fotoaparátu kvalitní, léty prověřené objektivy. To lze u digitálních přístrojů provádět jen s těmi od ceny 100 tisíc korun výš.

„Digitální fotografie vyhrává na celé čáře, ale nikdy nevytlačí klasickou beze zbytku. Pořád se najde dost fotografů, kteří na film v klasickém fotoaparátu nedají dopustit,“ tvrdí Jana Běhanová.

 

Digitály podraží

Digitální fotoaparáty patří podle statistiků mezi nejvíce oblíbené zboží u spotřebitelů. Zájem o tyto přístroje na tuzemském trhu výrazně roste. V prvním letošním čtvrtletí jejich prodej stoupl meziročně o 16 procent.

Na závěr špatná zpráva. Digitální fotoaparáty vyšší cenové třídy v dohledné době podraží. Obchodní experti EU rozhodli o přeřazení vyspělejších modelů do skupiny videorekordérů, pro něž platí vyšší dovozní cla.