Ať už to máte jakkoliv, největší její díl bude zřejmě patřit dětem. Vašim dětem. Těm malým miláčkům dáte všechno. Svůj domov, svoje bohatství, kus sebe.

A pak to přijde. Devět měsíců si ho hýčkáte, a on není váš? To není možné! Zlý sen? Bohužel ne, holá skutečnost.

Co teď dělat a jak to zvládnout? Tady rada není drahá, ale doslova nad zlato. Poradí každý, psycholog, sociolog, dětský lékař, zkrátka každý, kdo do toho může jenom trochu mluvit. Přesto rozhodnutí zůstane jenom na vás.

Ustát tuto situaci chce nejen velkou kuráž, ale hlavně obrovskou sílu. Nechat si to „cizí“ a žít s vědomím, že to vaše říká mami někomu úplně jinému? Neuvěřitelná představa.

Vyměnit dítě, které vám doteď rostlo před očima, za to opravdu vaše, a každý den vzpomínat, jak se mu daří? Stejně děsivé.

Podle mého žádné správné řešení v této chvíli neexistuje. Vím ale jedno. Já bych ho nedala. Chtěla bych obě.