„Pořád máme nějaká trápení. Byl jsem před rokem na operaci se šedým zákalem. Čočka se mi utrhla, pak ji vyjmuli, krve bylo hodně a pak se přidaly komplikace,“ připomněl si ředitel Tyflo Vysočina Pavel Hegner.

„Každý k nám chodí pro radu. Postižení se nevyhýbá ani dětem. Úplně malé děti se nic neučí, jen rodiče je vedou hrou s ohledem na to, že nevidí.

Dítě pak chodí do školy pro nevidomé v Praze a Brně. Mají tam i mateřské školy. Pak je čeká speciální střední škola,“ přiblížila instruktorka sebeobsluhy Marie Holzbauerová.

Děti speciální pedagogové na školách vedou k samostatnosti, aby se dokázaly obsloužit, a učí je prostorové orientaci. Tyto schopnosti škola neznámkuje, ale patří mezi nejdůležitější pro další život. Bílá hůl nahrazuje nevidomým oči. Dostanou ji na lékařský předpis zdarma.

„Kdo hůl používá, zničí do roka hravě tři. Někteří lidé se zbytky zraku ji nosí spíš pro okolí jako varování zejména na přechodech,“ upřesnila Marie Holzbauerová.

Podle průzkumů k včerejšímu Světovému dni zraku se Češi obávají ztráty zraku víc než cukrovky.„Dřív nevidomí seděli doma a jen výjimečně se dostali s doprovodem ven. Teď k nám sami chodí třeba si zacvičit nebo jen tak popovídat,“ naznačil Pavel Hegner.