„Tento hrad býval ve své době slavným. Jeho dnešní pánové jsou ale lakomí, proto musíte platit vstup. Omlouváme se,“ pronesl průvodce při své úvodní řeči.

 

Děsivý horor

Dav se poté vydal na prohlídku. To, co mělo být zpříjemněním večera, se proměnilo v děsivý horor. Ještě než se všichni stačili uchýlit mezi stěny starého hradu, začala mezi lidmi chodit oživlá mrtvola neboli zombie. Nejeden návštěvník se vyděsil a doufal, že to byl jen přelud jeho mysli. Atmosféra byla o to víc napjatá, neboť o víkendu bylo období Dušiček. Poté následovalo vyprávění starých pověstí.

„Je mezi vámi panna srdce poctivého?“ Otázal se průvodce. Po delší odmlce se jedna z návštěvnic přihlásila. „Kecá!“ vykřikl rytíř, který průvodce po celou dobu chránil. Návštěvníci se tomu upřímně zasmáli. To však bylo naposledy.

Čím dál tím častěji se totiž začaly ozývat ženské výkřiky a burácení rytířů. Do toho se zečala místností procházet panna v černém závoji. Její hříchy ji podle pověsti odsoudily k věčnému bloudění po hradě.

Dále se začali objevovat i další bytosti z podsvětí, jako například čerti. Zmíněná zombie dav návštěvníků přitom neustále pronásledovala. Vyprávění starých pověstí bylo čím dál víc děsivější.

Sympatický průvodce otevřel svou třináctou komnatu. „Býval jsem pánem tohoto hradu,“ řekl. Přiznal se ale, že má na svědomí smrt svých tří pacholků, které nachal na pospas smrti v hladomorně.

V tuto chvíli již bylo všem jasné, že uvaděč nebyl z řad živých. Byl to duch bývalého majitele hradu, jehož duše byla zatracena. Úkolem mu bylo věčné průvodcovství na hradě.

 

Boj s ďáblem

To však nebyl celý jeho osud. Sám ďábel vystoupil z pekel, aby si vybral svou daň. Jeho poslové uvaděče skoro zlikvidovali. Na pomoc mu přišel jeho věrný rytíř, který se utkal s představiteli pekla.

V boji ale neuspěl. Tím se zpečetil osud duše bývalého pána hradu. Ten už nebude bloudit polenským hradem, ale satanovou říší zla. Samozřejmě se jednalo o sobotní derniéru nočních prohlídek polenského hradu pro letošní rok. „Dnes jsme měli tři prohlídky. Přišlo okolo 250 lidí. Museli jsme brát i nad limit,“ řekl pro Deník Václav „Kyklop“ Vinkler z pořádající skupiny AD Infinitum.

„Bylo to moc pěkné. Párkrát jsem se slušně lekla,“ řekla po ukončení jedna z návštěvnic.

„Baví nás to. Odreagujeme se a setkáme s přáteli. Příští rok to budem dělat znovu,“ slíbil Kyklop.

 

Každý, kdo se rád bojí, si v Polné přišel na své. V sobotu zde totiž probíhaly pro letošní rok poslední noční prohlídky hradu. K vidění byli chodící mrtvoly, rytíři, vodník, ale i samotný ďábel. „Pojď za mnou do vodičky,“ lákal nejmenší návštěvníky vodník, jenž si chtěl rozšířit sbírku dušiček. „Tohoto vodníka si nevšímejte. Ten není náš. Přitáhly ho sem vodovody a kanalizace,“ uvedl historii zeleného muže průvodce.

Došlo také na rytířské souboje. „Ty starý kmete! Teď tě má zbraň smete,“ vykřikl na adresu svého protivníka jeden z rytířů.
Nedílnou součástí bylo vyprávění starých pověstí z historie polenského hradu. Jedna z nich například říká, že na hradebním parkánu seděl na svém hrobě duch lakomce, který musel za trest každou noc počítat své peníze.