Střední školy na Vysočině jsou totiž schopny pojmout všechny „deváťáky“. Statistiky uvádí, že 80 procent z nich směřuje právě na střední. Kdo tedy bude chodit do učňovských oborů a vykonávat manuální práci?

„Pokud má 80 procent absolventů maturitu, tak není možné, aby všichni seděli v kanceláři u počítače,“ uvedl pro Deník šéf jihlavského úřadu práce Jiří Hrdlička.

„Doba se změnila a maturita je dnes spíše startem pro další vzdělávání. Kdo si nebude dál zvyšovat kvalifikaci, bude muset začít pracovat rukama, protože učňů je nedostatek,“ dodal. Hrdlička dále poukázal na fakt, že se zvyšuje vzdělanost, ale pracovní místa zůstávají stejná. „Je třeba rozložit síly mezi střední a učňovské školy tak, aby učební obory nezanikaly,“ nastínil řešení předseda krajské hospodářské komory Jiří Šubrt.

Nízké mzdy

„Musíme omezit obory, které vyznačují přebytek na trhu práce. Je ale nutné, aby se zapojily i firmy, které by se měly podílet na tvorbě osnov,“ míní vedoucí krajského odboru školství Zdeněk Ludvík. „Také musí dojít ke změně ceny práce. Například ve stavebnictví nechce nikdo pracovat, protože platy jsou malé,“ dodal.

O které obory je tedy z pohledu trhu práce největší zájem? Je to jednoznačně administrativa, kde nabídka práce výrazně převyšuje poptávku po těchto pracovnících.

Naopak nedostatek lidí je hned v několika oborech. „Kvalifikovaní pracovníci schází zejména ve strojírenství. Jedná se o stovky volných pracovních míst. Nedostatek je ale také řidičů, zedníků, prodavačů, uklízečů či pomocných dělníků,“ vyjmenoval Hrdlička.

A čím to lze vysvětlit? Podle ředitele Hrdličky nemají Češi o takovéto profese zájem. „Platy jsou v nich nízké. Rozhodují i zkušenosti s bývalými zaměstnavateli,“ zakončil.