„Za buňky už jsme zaplatili zálohu. Firma by je měla dodat do konce tohoto, nebo začátkem příštího týdne,“ slíbil starosta Telče Roman Fabeš. „Do čtrnácti dnů by pak měly být veškeré práce v cihelně u konce a obyvatelé se budou moci sprchovat,“ dodal.

Zatím ale Laurova cihelna připomíná spíš než objekt pro bydlení jedno velké staveniště. Místním se to sice nelíbí, ale jsou rádi, že se začalo dělat alespoň něco.

„Když se chceme dostat do baráku, musíme chodit přes lávku a to moc příjemné není. Do jámy, která je pod ní, ale také může někdo spadnout. Buď dítě, nebo pes,“ stěžovala si žena, která nesla do cihelny kanystr s vodou. „V noci tu nesvítí žádné světlo. Je to nebezpečné,“ upozornila.

 

Do buněk nepůjdu

„Vypadá to tu jako staveniště. Dělají tu vodu, ale na barák jinak bohužel ani nesáhli. Pořád tu je plíseň a vlhko. Je to ale lepší, než kdyby tu nedělali nic,“ míní nejstarší obyvatel cihelny Štefan Drevňák. „Kdo si ale myslí, že do buněk se sociálním zařízením budu chodit, je na omylu. Mám koupelnu a vodu na chodbě, takže se budu dál umývat v bytě. Buňky budou používat ti, kteří koupelnu nemají,“ doplnil Drevňák.

„Dnes se tu za námi byl podívat pan starosta. Slíbil, že vše bude hotové do čtrnácti dní. Já tomu ale moc nevěřím,“ řekl Štefan Drevňák mladší.

Původně měly být buňky nainstalované už v červnu. Další termín, který starosta uvedl, byl konec října. „Dal jsem dodavateli buněk takzvaně nůž na krk,“ tvrdil před časem.

Ani tento slíbený termín ale nebyl splněn. „Slíbili nám, že nám buňky udělají už skoro před půl rokem, ale nedodrželi to,“ krčí rameny Štefan Drevňák mladší. „Proto si nemyslím, že to stihnou teď,“ řekl.

„Ani já si nejsem slíbeným termínem jistý. Osobně bych to odhadoval na konec listopadu,“ spekuloval jeho otec.

„Nejdříve mělo být dvoje sociální zařízení před objektem v blízkosti silnice. Dnes mi ale starosta říkal, že bude jinde,“ tvrdí Drevňák mladší.

Kanalizaci a vodu do objektu přivedlo město v rámci vedení kanalizační sítě v Květinové, Křížové a Luční ulici. Celkové náklady se vyšplhaly na sedm milionů korun a byly částečně hrazeny z dotace ministerstva zemědělství a kraje.