„Ke kroku nás vedlo to, že odstoupení od uzavřené dohody mělo ve svém volebním programu všech pět stran, které tvoří koalici, a chtěli jsme dostát slibu, který jsme dali svým voličům. Dříve jsme se k tomu ale nedostali,“ uvedl starosta Petr Janoušek. „Své stanovisko ze středečního zastupitelstva dáme vědět vedení SÚRAO,“ dodal první muž obce.

Ředitele SÚRAO rozhodnutí vedení obce nepřekvapilo. „Už předtím jsem měl z Batelova náznaky, že by k tomu mělo dojít. Žádný velký vliv na naši činnost to ale mít nebude. I nadále budeme ve svých aktivitách pokračovat,“ řekl Vítězslav Duda.

Krok Batelova ho ale podle jeho slov nijak netěší. „Je to určitý signál, že si Batelov úložiště ve svém okolí nepřeje. Je to podobné ve všech lokalitách, kde by do budoucna mohlo úložiště radioaktivního odpadu vyrůst, ale pevně věříme, že se nám obce povede přesvědčit a místo pro úložiště nakonec najdeme,“ doufá Duda.

Od memoranda o porozumění, podepsaného mezi starosty Batelova, Dolní Cerekve, Milíčova, Cejlí a ředitelem SÚRAO, už odstoupily skoro všechny zmiňované obce. Jedinou, která ještě v memorandu zůstala je Dolní Cerekev.

 

Jako první odstoupila Cejle

První obcí, která názor změnila byla Cejle. „Od dohody jsme odstoupili v průběhu minulého roku na přání místních občanů, kteří si mysleli, že podepsání Memoranda je vstřícný krok obce vůči SÚRAO a příslib, že se výstavbě úložiště nebráníme,“ uvedl místostarosta Cejle Josef Štrouf.

Svůj názor poté přehodnotil i Milíčov. „Podpis na memorandu jsme zrušili na přání lidí, když se na podzim minulého roku změnilo vedení obce,“ doplnil místostarosta Petr Marek. Proti úložišti se navíc před několika málo dny postavili místní obyvatelé poté, co v obci proběhlo referendum.

V republice existuje v současné době šest lokalit, v kterých by úložiště radioaktivního odpadu mohlo do roku 2065 vyrůst. „Do roku 2015 vybereme z těchto lokalit dvě. O deset let později pak z jednu, v které by mělo úložiště do roku 2065 vyrůst,“ uzavřel Duda.