Proč bylo zrušeno vyplácení dávek v prvních třech dnech nemoci?
Primární motivací bylo snížení neúnosné porce mandatorních (při plánování rozpočtu těžko ovlivnitelných) výdajů veřejných financí, kterou nemocenské dávky představují. Dále je to snaha o omezení zneužívání nemocenského pojištění. Nejvíce rozšířeným zneužíváním systému je však předstírání dlouhodobých nemocí, na které tedy nemá třídenní karenční lhůta významný dopad.

Myslíte, že se sníží absence?
K jistému poklesu absencí asi dojde. Již snížení nemocenského na 25 procent za první tři dny vedlo k poklesu pracovní neschopnosti o téměř procento. Někteří zaměstnavatelé se ale snaží minimalizovat pracovní neschopnost třeba odměnami pro „zdravé“ zaměstnance. Zde bude dopad v podstatě nulový.

Komu nejvíce pomůže reforma systému nemocenského pojištění?
Jedná se spíše o „stabilizaci veřejných rozpočtů“. Skutečná reforma by vyžadovala do celé problematiky zapojit zaměstnavatele a zvýšit odpovědnost lékařů. Se zapojením zaměstnavatelů počítá nový zákon o nemocenském pojištění. Jeho účinnost ale byla odložená (právě zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů) o jeden rok. Současné změny asi nejvíce pomohou státu, sníží se výdaje na pojištění. Všem by nejvíce prospěla skutečná reforma nemocenského pojištění jako důležitá součást fiskální reformy.