Juliánský kalendář, jímž se řídí, jim oslavy načasoval o čtyři týdny později než gregoriánský kalendář katolické většině. Pravoslavní prožívají do 4. května takzvaný Světlý týden, kdy se půstem nemusí omezovat v jídle.
O velikonoční bohoslužbě byla kaple pravoslavné obce na jihlavském Masarykově náměstí k prasknutí plná.
„O půlnoci se do tmy rozsvěcují svíčky. Je to oslava největšího zázraku, kdy Ježíš Kristus leží v hrobě a po půlnoci vstává z mrtvých,“ popsal působivou půlnoční část bohoslužby duchovní správce jihlavské Církevní obce pravoslavných Jan Baudiš.
Děti si užijí pomlázku dvakrát
Pravoslavní se o svátku Světlého vzkříšení Kristova dlouze modlí. Začínají večer a končí k ránu.
Děti věřících pravoslavných rodičů si užívají Velikonoce dvakrát. Poprvé jako většina národa s vajíčky a pomlázkou a později je čekají ty pravoslavné.
„Ve východních zemích se lidé polévají místo mrskání vodou, ale vejce barví jako u nás. Vajíčko má v naší symbolice svůj význam. Skořápka je jako hrob, který ale uvnitř obsahuje život,“ vysvětlila Jana Baudišová.
Pravoslavní jsou velmi důslední při dodržování půstů. Zejména v pátek o připomínce Kristova utrpení mají předepsané přísné omezení v jídle. Mnoho věřících dobrovolně hladoví.
„Mezi námi je dost těch, kdo hladoví. Půst pročistí tělo, a vnímáme tak lépe utrpení Ježíše Krista,“ vysvětlil Jan Baudiš.
„Po Velikonocích prožíváme až do 4. května dobu paschální radosti, a proto odpadá jakýkoli půst a všechno odříkání, související s pokáním,“ upřesnil.
Na Vysočině žije několik desítek pravoslavných věřících včetně cizinců z východních zemí. Do Jihlavy občas zamíří i pravoslavní ze společenství v Havlíčkově Brodě a Třebíči.
