Jedním ze zakládajících členů Komorní filharmonie Vysočina je Jiří Jakeš, její dnešní šéfdirigent. První rok ve funkci ředitelky pak má za sebou Drahomíra Majerová a třetím „hráčem“ je manažer Vladimír Holeš, který je ve filharmonii třetím rokem. Sestavu doplňuje dramaturg a technik.
Po milém rozhovoru s členy filharmonie bylo jasné, kdo hraje první housle, kdo je zdánlivým snílkem, i ten, kdo vše střízlivě zhodnotí. Každopádně ale táhnou všichni za jeden provaz. Chtějí hrát a hrát a dostat se muzikou co nejblíže k lidem.

Jak vidíte postavení vážné hudby v dnešní komerční době?
Šéfdirigent Jiří Jakeš (JJ): Muzicírování mládež nevidí jako výnosné zaměstnání. Studenty lidových škol konzervatoř moc neláká. I když je dnes ještě přetlak umělců, hrozí, že za pár let tak nebude. Lidé, zdá se, preferují výnosnější zaměstnání než studium hudby. Já bych ale své rozhodnutí neměnil.


Kde jste se poprvé setkala s vážnou hudbou?
Ředitelka filharmonie Drahomíra Majerová (DM): Jako dítě jsem vždy chtěla hrát na klavír, ale to se nějak nepovedlo. Až moje dcera ukončila klavírní cyklus v základní umělecké škole. Svého času jsem na střední škole zpívala ve sboru. Na vysoké škole jsem hudbu vnímala jen přes její dějiny.


Filharmonie letos oslavila páté výročí. Co se vám za tak krátkou dobu existence podařilo?
JJ: Poprvé v historii Jihlavy jsme začali s orchestrálními abonentními koncerty. S podporou Kraje Vysočina vyjíždíme do jednotlivých měst i za hranice našeho státu. Snažíme se spolupracovat s úspěšnými sólisty a premiérovat nové skladby. Vystoupily s námi hvězdy jako Pavel Šporcl, Štefan Margita, Eva Urbanová. A dnes hrajeme i s těmi vycházejícími - vzpomenu talentovaného dvanáctiletého trumpetistu Waltra Hofbauera.
DM: Největším zázrakem je to, že jsme se v ekonomické situaci, která dnes panuje, udrželi. Musím být tou, která se na vše dívá střízlivě. Náš pan dirigent je dravý (úsměv). Občas se nám podaří i to, o čem si dopředu myslím, že je nereálné. Například letos budeme pořádat Mistrovské dirigentské kurzy Gustava Mahlera. Je to pro Jihlavu úspěch.


Zmínili jste Gustava Mahlera. Máte rádi jeho hudbu?
DM: Klasiku poslouchám i v práci. Zjistila jsem, že mě dokáže uklidnit. Možná před dvaceti lety bych to neřekla. Dnes ano. A Mahler. Pravdu? Pro mě je moc patetický. Ráda si poslechnu něco jiného.
JJ: Ale ne! Je to otázka chápání.


Tak nám ji přibližte. Co slyšíte v Mahlerově hudbě?
DM: smích…
JJ: Třeba motivy Vysočiny. Na škole nás učili, jak se rozšifrovává Janáček. Podobně bych postupoval i u Mahlera. Dívejme se na jeho kořeny, na to, kde a jak žil a tvořil. Můj pedagog na vysoké říkal, že každého naštve, když Mahler v momentu sekne krásnou melodii, která teprve začala. No a v tom je to taky hezké.


Co si díky vám zdejší veřejnost poslechla?
JJ: V Jihlavě jsme poprvé uvedli Haydnovy symfonie a nebo první Beethovenovu symfonii. Nechyběl ani místní autor Antonín Nosek. Brněnský docent klavírů z Masarykovy univerzity Petr Hala pro nás přímo napsal skladbu. Na nejbližším koncertu, 11. května, bude mít světovou premieru skladbu – Mozartiána.


A co vaše publikum?
JJ: V menších městech je ku podivu daleko vřelejší. Překvapilo mě, že obec u Jihlavy (Dušejov) má 300 obyvatel a na koncert jich přišlo 250. A naopak Jihlava má 50 tisíc obyvatel a když na koncert přijde 300 až 400 lidí, je to zázrak. V krajském městě je kultury více.
DM: Stalo se nám i to, že koncert byl atmosférou „studený“. Nevíme, čím to je. I když lidé tleskali, něco tomu chybělo. Možná se na koncertě podepsalo to, že v kostele byla zima. Atmosféra každého koncertu je jiná.


Jste, jako ředitelka, na každém z koncertů?
DM: Ano. Dokonce mě přesvědčili, abych moderovala. To mám vždy hroznou trému.


Co nehmotného si lidé po koncertě mohou odnést?
JJ: Kromě duševního zážitku, určitě i vizuální. Prioritní je samozřejmě muzika.
DM: Udělali jsme takový experiment – videoprojekci. Setkala se s obrovským zájmem.


A na závěr: Co vás čeká a nemine?
DM: Abonentní koncert 11. května. Letos už čvrtým rokem vystoupíme na zahájovacím koncertě 51. Ročníku Mezinárodního festivalu sborového umění v Jihlavě. Také jsme byli osloveni sdružením ALTERNATIVA PRO, aby jsme vystoupili 21. června na Koncertě bez hranic. Zahrajeme si s místní rockovou skupinou China blue.
JJ: V druhé polovině listopadu nás čekají už vzpomínané Mistrovské dirigentské kurzy Gustava Mahlera Jihlava. Počítáme s patnácti dirigenty z Evropy a ze zámoří. V autentickém městě tak posluchači nastudují jednu Mahlerovu symfonii. Rádi bychom do Jihlavy přinesli operu. Získali jsme práva na komickou operu od Antonína Dučavského „Majitel pohřebního ústavu.

Miroslava Lacová - Hupcej