Otázka zoonóz je v posledních letech stále častěji diskutovaná. V čem spočívá jejich nebezpečí?
Největší nebezpečí zoonóz vyplývá z jejich podceňování a nedodržování potřebné ochrany ze strany člověka. Přesto, že stát zpracovává kvalitní kampaně, vysvětlující spotřebitelům správné zacházení s potravinami, ještě stále existují lidé, kteří používají stejné nástroje pro krájení salámu a syrového masa.

Které nákazy jsou v současné době nejaktuálnější a proč?
Začátkem tohoto tisíciletí byla největším strašákem nemoc šílených krav. Zavedení pravidelného vyšetřování jatečného skotu sice stálo nemalé úsilí a peníze, ale podařilo se obnovit důvěru spotřebitele ve zdravotní nezávadnost potravin. V této době lidé v souvislosti se zoonózami nejvíc diskutují o ptačí chřipce. V roce 2006 se tato nákaza v ČR objevila u volně žijících ptáků. Vloni pak byly zasaženy některé chovy drůbeže v Pardubickém kraji. Přesto, že se podařilo tuto nákazu relativně rychle zdolat, nelze riziko dalšího možného zavlečení chřipky do chovů drůbeže zcela vyloučit. Ještě závažnějším veterinárním a hygienickým problémem je salmonelóza. Ta sice většinou není důvodem úmrtí člověka, ale zdravotní problémy s ní spojené jsou mnohem častější. V současné době zabezpečují orgány veterinární správy realizaci programů zaměřených na tlumení salmonel v chovech hospodářských zvířat.

Je Česko se svou polohou ve středu Evropy ohrožené víc než ostatní země?
Myslím, že ne. Evropa je dnes z hlediska pohybu lidí, potravin a zvířat jedním celkem bez prakticky jakýchkoli bariér. Ve srovnání s některými evropskými obchodními centry a přístavy jsme na tom dokonce lépe. Úroveň protinákazových veterinárních opatření v Evropě se stavem opatření v méně rozvinutých mimoevropských zemích nelze vůbec srovnávat.

Kdy se na Vysočině naposled musela provádět opatření proti nákazám či likvidace ohnisek?
Opatření proti nákazám zvířat přijímají orgány veterinární správy nepřetržitě. Krajská veterinární správa nebo státní veterinární správa nařizují, v případě podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo hrozí-li možnost jejího šíření, mimořádná veterinární opatření. Většina těchto opatření je zaměřena vůči chovatelům. Veřejnost o těchto opatřeních ani neví, protože se týkají všech nákaz zvířat, popřípadě méně významných zoonóz. Poslední větší akcí na Vysočině, kterou si lidé pamatují, byly likvidace ohniska nemoci šílených krav v Dušejově.

Pamatujete si, že by na Vysočině došlo k nějakému úmrtí v souvislosti se zoonózami?
Pamatuji si na jeden případ asi před 20 lety, kdy jeden člověk zemřel v souvislostí s epidemií salmonelózy. Jednalo se však o člověka s oslabenou imunitou.

Na co bychom si měli dát pozor při pohybu ve volné přírodě?
Samozřejmostí by mělo být zásadou nedotýkat se v přírodě nalezených méně plachých, zraněných, či dokonce mrtvých zvířat.

Zapomínat nesmíme ani na domácí mazlíčky. Co byste doporučil chovatelům psů a koček, aby do svého domu nezavlekli nákazu?
Každý chovatel psa je povinen si jej nechat naočkovat ve stáří od 3 do 6 měsíců proti vzteklině a každoročně by měl toto očkování opakovat. Pokud se v domácnosti chovatele pohybují malé děti nebo lidé se sníženou odolností, je vhodné nechat očkovat psy a kočky proti některým dalším nákazám. S rozsahem očkování chovatele nejlépe seznámí veterinář, který očkování provádí a který je schopen zohlednit případná nákazová rizika jak ve vztahu ke zdraví zvířat, tak i lidí.

Infografika