Nechat se ubezpečit o kvalitě vody a nechat si studnu řádně vyčistit při tom není v porovnání s možnými riziky drahá záležitost. „Základní chemický rozbor vody vyjde na dvě stě až tři sta korun, stejnou částku stojí rozbor bakteriologický,“ informoval vedoucí centra hygienických laboratoří jihlavského zdravotního ústavu Pavel Buchta. „Ideální je nechat si zpracovat takzvaný krácený rozbor, který dá majiteli studny za 1100 korun kompletní výsledky,“ prozradil.

Vyčistit kopanou studnu? Problém

Čištění studny je finančně o něco náročnější, ale pokud má voda zůstat nezávadná po celý rok, vyhnout se jí nelze. „Čištění vrtané studny se pohybuje od tří do šesti tisíc korun,“ uvedl Milan Hrad z Heroltic, který se vrtáním a servisem studen zabývá. „U kopaných studen je to složitější. Jedná se o opravdu náročnou a nebezpečnou práci, kterou na Jihlavsku téměř nikdo nedělá,“ připustil.

Pouštět se do čištění studen na vlastní pěst se ale podle odborníků nevyplácí. „Pod zemí může být zvýšený obsah nebezpečných plynů, jako je metan či sirovodík. Po jejich vdechování může pracovník snadno upadnout do bezvědomí a ve studně uvíznout,“ varuje Pavel Buchta.

Ani vyčištěním studny a vyhotovením rozboru ale jarní péče o studnu nekončí. „Opomíjet by se neměla ani dezinfekce vody Savem, nebo prostředkem na bázi stříbra, Sagenem,“ doporučuje vedoucí hygienických laboratoří Pavel Buchta.

Zapotřebí je také dávat si pozor na jarní péči o okolí studny. „Jarní hnojení, používání pesticidů a herbicidů nebo pouhé přestěhování králíkárny může přinést problémy,“ upozornil Pavel Buchta. „Škodliviny spláchnuté deštěm totiž putují v podmínkách Jihlavska zemí až padesát dní a teprve potom se projeví na kvalitě vody,“ vysvětlil. „Například koliformní bakterie, které se do vody dostávají splachem fekálií, přinášejí velké zdravotní riziko,“ poukázala lékařka Andrea Hovorková.

Všeho moc škodí

Nebezpečí ale nepředstavují pouze rychle se množící vodní mikroorganismy. „Jihlavsko je specifické žulovým a rulovým podložím, které má hned dvě nevýhody,“ vysvětlil pracovník hygienických laboratoří Pavel Buchta.

„Prvním minusem je, že zdejší voda je měkká a tudíž méně zdravá než voda z oblastí ležících na vápenci. Druhý problém je vysoký obsah železa a manganu. Oba prvky, pokud jsou ve vodě v nadlimitním množství, lidskému tělu škodí,“ doplnil.

Pokud závady vody včas odhalí rozbor, není podle odborníka důvod k panice. „V dnešní době existuje celá řada filtrů, které vodu upraví tak, aby byla zdraví nezávadná,“ ujistil pracovník jihlavského zdravotního ústavu.