Jejich zodpovězení zastřešil Tomáš Lakomý, vedoucí úřadu územního plánování na jihlavské radnici.
Do jeho odboru spadá právě také sféra státní památkové péče.

Rok 2008 je minulostí, jaké největší záležitosti řešili pracovníci státní památkové péče v Jihlavě vloni?

Vloni byla započata rekonstrukce kostela svatého Jakuba – dominanty Jihlavy, kde bylo provedeno odvlhčení a výměna podlahy. Také došlo k restaurování bočních oltářů. K 1. červenci 2008 byl objekt kostela prohlášen nařízením vlády za Národní kulturní památku, což podle zákona o památkové péči znamená nejvyšší stupeň ochrany na úrovni například hradu Karlštejn. Další zásadní obnovou bylo dokončení restaurování interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. I tato unikátní barokní stavba je Národní kulturní památkou. Velkým počinem byla také obnova části střechy zámku v Brtnici, který je dlouhodobě ve špatném stavebně–technickém stavu.

Pojďme ale zpět do Jihlavy. Jaká jsou pravidla pro stavebníky v městské památkové rezervaci? Co musí bezpodmínečně dodržovat?

Je mimo jiné nutné dodržet kontext a charakter lokality a vycházet ze zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči včetně prováděcí vyhlášky, z výnosu o prohlášení Městské památkové rezervace Jihlava (MPR). Zákon i vyhláška jsou k dohledání na internetu, na stránkách města Jihlavy jsou pak zmíněny některé konkrétní problémy, například předzahrádky.

Jak je to s umísťováním plastových oken v domech v Jihlavě? Od jaké hranice města si je lidé mohou na domy dát, kde naopak o nich nemůže být řeč?

Plast obecně jako novodobý materiál je na území MPR nepřípustný. Za hranicemi MPR to je za určitých podmínek možné. Mapa hranic je zřejmá z územního plánu města na internetu.

Jaké prvky museli z fasád nebo plášťů budov lidé v Jihlavě vloni například odstraňovat a z jakého důvodu?

Veškerá zařízení, která nebyla schválena podle zákona, například nepovolená zařízení, jako jsou jackpoty, reklamy a billboardy na fasádách.

Jaké nejvyšší pokuty památkáři vloni udělili a za jaké přestupky?

Rok 2008 byl v tomto směru přelomový. Od 21. srpna totiž vstoupila v platnost novela zákona o státní památkové péči, podle které se upravuje výše pokut z původního maxima 10 tisíc korun u fyzických osob a 100 tisíc korun u právnických osob.

A k jaké úpravě v létě došlo?

Novelou se sankce zvyšují až do výše dvou milionů korun pro všechny. Podle „starého“ zákona byla vloni v Jihlavě udělena nejvyšší pokuta 9000 korun za stavbu v rozporu se závazným stanoviskem památkové péče. Podle nového zákona pak to bylo 75 tisíc korun za nedodržení podmínek závazného stanoviska při následné stavbě, stavebník přitom nepovolené úpravy částečně odstranil.

Mezi největšími „kauzami“ památkářů v Jihlavě jste nezmínili City Park. Co na něj památkáři říkají?

Stavba je urbanisticky nevhodná vzhledem k měřítku zástavby navazujícího historického centra. Diskutabilní je zejména vliv stavby na dálkové pohledy na rezervaci. Ke stavbě vydal Magistrát města Jihlavy jako orgán státní památkové péče kladné stanovisko na základě odborného vyjádření tehdy příslušného Národního památkového ústavu v Brně. Jinak se jedná o architektonicky zajímavou stavbu, hmota stavby odpovídá schválené projektové dokumentaci.

Jakými připomínkami se památkáři během stavby City Parku zabývali?

Bylo mnoho negativních ohlasů z řad běžných občanů především na výšku a hmotu objektu. Předpoklad veřejnosti podle dříve předkládaných studií byl, že stavba nepřevýší úroveň Znojemského mostu a avizovaná zeleň doplní pohledy na historické hradby města.

V čem investor musel památkářům například ustoupit?

Z hlediska hmoty a architektury si investor prosadil svůj záměr v celém rozsahu.

Co naopak už nebylo v moci památkářů? Co nemohou ovlivnit, byť by třeba chtěli?

Prosadit koridor s parkovou úpravou a drobnými stavbami podél Koželužského potoka v návaznosti na lokality Heulosu a Skalky.