Továrna na výrobu osvětlovacího skla v Janštejně má zatím jistotu, že bezmála stovka zaměstnanců brzy nepřijde o práci.

„Že bychom měli stoprocentní jistotu na roky dopředu, to v žádném případě. Stavebnictví jde do útlumu a když se nestaví, nebude zájem o osvětlovací sklo. Možná omezíme provoz, děláme ale vše pro to, abychom udrželi sklárnu v chodu,“ shrnul ředitel Jan Rabell.

Skláři se modlí, aby nepřišli o práci

Roman Bašta se učil foukačem skla v Chlumu u Třeboně. V Janštejně vyfukuje obří koule i složité tvary svítidel dvanáct let. „Každý má strach, že přijde o práci. Stačí se podívat na televizi. Když vidíte lidi, co celý život dělali ve sklárně a jsou bez práce, je vám z toho nanic. V duchu se modlíme, abychom přežili a práce nám tu vydržela,“ naznačil Roman Bašta.

„Janštejn funguje jen díky sklárně, pomalu všichni mladí tam pracují. Kdyby fabrika zkrachovala, špatně by to tu dopadlo,“ přemítala místní obyvatelka Ivana Čeloudová.

Sklárna Janštejn vyrobí měsíčně mezi 150 až 200 tunami nejrůznějších typů osvětlovacího skla. Vyváží 65 procent produkce většinou do zemí Evropské unie, ale i do Japonska, Austrálie a USA.

„Zaměstnáváme většinou dělníky místní, ale pracují tu i skláři z Teplic. Ti bydlí na ubytovně. V případě rozšíření výroby, které se nedá teoreticky vyloučit i v téhle situaci, bychom byli schopni dát práci odborníkům odjinud,“ doplnil ředitel.

Připomněl, že sklárna Janštejn spolu s jednou italskou firmou dovede vyrábět největší a nejtěžší kusy osvětlovacího skla v Evropě.

Sklárna před několika lety vyráběla pro firmu Becher speciální bezmála pětilitrové lahve na bylinný likér. Schopnost rychle se přizpůsobit přání zákazníka pomáhá sklárně přežít. Sklo taví v šesti pecích z kapacity jedenácti a počítá s výstavbou dvou nových.

„Stále hodnotíme stav na trhu a hledáme, zda by se dala převzít výroba zaniklých skláren. Kapacitu na zvýšení výroby máme a trh i v krizi podle všeho zájem o určité druhy skla projeví, a to je šance,“ shrnul Jan Rabell.