VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Zadlužené sklárny měly dávno padnout, je přesvědčený poslanec Hink

Jihlava - Změnil se pohled bývalého primátora Vladimíra Hinka po jeho odchodu z funkce na chod města? A jak se nyní dívá na krajskou metropoli? Jak si Hink vede v Poslanecké sněmovně a jaký má názor na současnou hospodářskou krizi? Nejen na to Deníku odpovídal exprimátor Jihlavy a nynější poslanec za ODS Vladimír Hink.

25.1.2009
SDÍLEJ:

Poslanec za ODS a bývalý primátor Jihlavy Vladimír HinkFoto: DENÍK/Michal Kolařík

Jak často nyní , pane poslanče, pobýváte v Jihlavě?
Kdykoliv mám čas, tak do Jihlavy jedu, každé pondělí mám úřední den, jako všichni poslanci, ve svém obvodu. Jinak kdykoliv můžu a situace to dovolí, jedu domů.

Změnilo se něco u vás za tu dobu, kdy jste poslancem?
Změnilo se to, že si nemůžu nic naplánovat, ani dovolenou. Nevím, kdy bude svolána třeba mimořádná schůze, už se mi například stalo, že jsem se tři týdny nedostal domů. Ale to je zřídkakdy, takže se to dá přežít.

Co vás za poslední rok ve vysočinském krajském městě nejvíce potěšilo?
V Jihlavě mě těší jenom to, že si ji můžu obejít a zhlédnout pamětihodnosti, ubezpečit se, že město funguje a také se rozvíjí. Většina lidí si dokáže asi uvědomit, kolik úsilí dá třeba zrekonstruovat historický dům, toho si cením.

Nějaký konkrétní posun k lepšímu jste nezpozoroval?
Čím víc chodí člověk dokola, tím více se mu zdají všechny věci stejné. Je opravdu potřeba se rozhlédnout podrobněji a zacílit na jednotlivé body. Potom uvidí, že se dějí nové věci, že se neustále něco mění.

Tak jinak. Byly by konkrétní věci, které byste změnil, pokud byste byl ve vedení města?
Myslím si, že současné vedení má svůj plán, samozřejmě občas jsem sklouznul k tomu, že něco bych dělal jinak, ale to si myslím že by bylo vůči současnému vedení nefér. Co bych určitě nedopustil, že bych nenavýšil počet zaměstnanců na radnici.

Jaký problém krajského města podle vás nesnese odklad v řešení?
Každé město se rozvíjí a jednotlivá vedení pokračují v práci vedení předchozího, tak to bude vždycky. Na komunální sféře se zaplaťpánbůh ješte tolik nepolitikaří, koalice složená téměř z kohokoliv jde za jedním cílem.

Cestujete asi dost po světě. S čím jste se setkal, co by Jihlava mohla převzít nebo udělat také?
Jednoznačně to, co vidím, a už jsme se o tom bavili za mého působení na radnici, tak to je oživení minimálně centra města. Vysadit ven lavičky, umožnit kavárnám otevřít předzahrádky, tak abychom lidi dostali ven. I když toho léta není na Vysočině tolik jako v jiných oblastech, stálo by za to umožnit provozovatelům kaváren, obchůdků a restaurací, i třeba bez poplatku za zábor veřejného prostranství, aby se mohli stěhovat ven.

To znamená, že jako primátor byste o toto usiloval?
My jsme tuto otázku projednávali už za mě, ve funkci primátora, ale nedošli jsme ke shodě. Věřím, že čas pokročil. Tam, kde jsou kavárničky i každodenní činnost na ulici, jsme si mohli ověřit, že to funguje.

Nebylo by prominutí poplatků za zábor veřejného prostranství problémem z hlediska chybějících peněz v městské kase?
Je pravda že centrum města, městská památková rezervace, je nejdražší. Ale samospráva může cenotvorbu změnit tak, aby to fungovalo, to by nebyl problém, vyhláškou by to šlo změnit.

Když jste vedl radnici, započali jste s výstavbou kruhových objezdů. Kde byste v Jihlavě navrhoval další?
Měli jsme vytipováno velké množství kruhových objezdů, byl jsem přesvědčen, že se jedná o nejbezpečnější křížení silnic. Nebezpečné místo je určitě na ulici Žižkova na křižovatce s Rantířovskou ulicí, u čerpací stanice.

Když jste zastánce kruhových objezdů, proč nebyl vybudován i u Tesca místo křižovatky světlené?
Přišel jsem do funkce primátora v době, kdy už byla zpracovaná projektová dokumentace na tuto křižovatku, navíc šlo o pozemky soukromých vlastníků, kteří je prodaly Tescu. V době mého příchodu už nebylo možné věc změnit, a těžko jsem to rozdýchával.

Co nejzajímavějšího vás za poslední dobu v Poslanecké sněmovně potkalo?
Moje pozice je hodně komplikovaná. Kromě toho, že jsem ve výboru pro veřejnou správu, jsem i ve výboru pro bezpečnost. S tím souvisí i celková reforma policie, vězeňství, hasičský záchranný systém… Těch činností je tolik, že těžko říct, co bych vypíchnul. Každopádně hájím zájmy obcí.

Můžete uvést příklad?
Už jenom to, že v současné době připravujeme nový zákon o rozpočtovém určení daní, i když poslední rok funguje jinak než dříve, kdy jsme za mého působení na jihlavské radnici museli nakupovat občany, abychom jako obec dosáhli na vyšší příjmy. Mým cílem je dostat tuto sféru do nějakého optima.

Myslíte si, že to je reálné?
Nedělám si iluze, že přerozdělování peněz bude někdy spravedlivé, nebude. Tam, kde dochází k přerozdělování peněz, nikdy nebude absolutní spravedlnost.

Mohl byste zmínit konkrétní větší problém, který jste musel při práci poslance v poslední době řešit?
V tomto období, kdy nikdo neví, kdo je s kým, kdo je opozice a kdo koalice, je těžké prosadit zákon, který je připraven a dozná tolika změn, až je z něj paskvil. Nevím, čím to je, že lidé nedokáží držet za jeden provaz, ale myslí pouze na sebe. I po dvou letech práce ve sněmovně jsem z toho zoufalý. Týká se to koalice i opozice.

Podle vás tedy vláda nemá sílu k prosazení svého programu.
Není silná, aby zavedla potřebné reformy, které stát potřebuje, tak abychom si mohli za pět deset let říct, tak a nám se větší krize vyhne, deficity státních rozpočtů nebudou… V době, kdy jsme měli růst hrubého domácího produktu o šest sedm procent, jsme dělali stamilionové dluhy. Nyní, kdy přichází ekonomická krize, je správné období třeba i zadlužit stát, ale ne v době, kdy se státu daří, jako tomu bylo.

Jak pracuje Poslanecká sněmovna v době, kdy je plná přeběhlíků a nezařazených poslanců?
Většina schvalovaných zákonů jsou vládní předlohy zákonů, které se vláda snaží prosadit. Samozřejmě je to problém, když se se zákony začne handlovat… Z toho vznikají zákony, jako například ten o měření radarem obecní policií. Nakonec vzešla okleštěná varianta, kdy radar osazen být může, ale musí být označen dopravním značením. Prosadil to kolega poslanec Klas, který už je ve sněmovně dlouho a nestíhá žít s realitou, v tomto případě je to jednoznačně markantní.

Nevyřešily by neprůhlednou situaci ve sněmovně předčasné volby?
To bychom se mohli dostat k tomu, že každý průzkum veřejného mínění by byl důvodem pro nové volby. Ono uspořádat nové volby je záležitost, která není jednoduchá. My jsme chtěli nové volby v roce 2006, kdy situace ve sněmovně skončila po volbách patovou situací sto na sto. Opozice předčasné volby nechtěla a my jsme neměli jak k novým volbám dojít. V současné době je to naopak, protože podle průzkumů opozice cítí, že má navíc. Žádná vládnoucí strana by na předčasné volby myslím nepřistoupila, místo toho musí pracovat na tom, aby se její podpora zase zvedla.

Vypadá to, že když jste do Poslanecké sněmovny odcházel, vstupoval jste do ní s jinou představou, která není reálná?
Poněvadž jsem přišel z komunální sféry, měl jsem za to, že budu platným zástupcem ve výborech, které se zabývají veřejnou správou. To se mi splnilo, abych napomáhal městům a obcím v jejich každodenní činnosti.

Jak se díváte na poplatky v nemocnicích a na jejich současné darování zpět pacientům v souvislosti s novým vedením kraje?
Je pravda, že ČSSD na tomto vyhrála volby, takže se jim tah vyplatil, ale já osobně tomuto názoru nerozumím. Jsem přesvědčený o tom, a na to existují čísla, že došlo k regulaci zdravotnických služeb, to je jednoznačné, a došlo k využití ušetřených prostředků na léčení těžkých nemocí. Jestli si veřejnost myslí, že těžká, například onkologická onemocnění, se léčí nejlepšími léky, není to pravda. To bychom si nalhávali, hlavně starší lidé se leckdy nedostanou k nejlepším lékům. Regulační poplatky byly prostředkem, jak k těmto lékům dojít a léčit tím nejlepším, co máme. Poplatky byly jednoznačně efektivní.

Takže váš názor je takový, že by poplatky měly zůstat nastaveny stejně?
Věřím tomu, že je možné nalézt kompromis, například aby se platila v lékárně jedna paušální cena, a ne za každou položku zvlášť. V celkovém kontextu jsem ale přesvědčen, že šlo o dobrou věc, každá koruna ve zdravotnictví je dobrá. Pokud si kraj myslí, že má peníze v rozpočtu, které může lidem věnovat darem, a peníze nejsou třeba jinde, ať to tak dělá.

Kdo by měl vést ODS?
V ODS je hodně schopných lidí, kongres vygeneroval staronového předsedu, a já nemohu zpochybňovat rozhodnutí nejvyšších orgánů. Podvoluji se většině, respektuji vedení a držím, jak se říká, basu. Uvidíme, jak se současný předseda popere s předsednictvím v EU a s volbami do Europarlamentu, myslím, že to bude takový barometr toho co, se bude dít dál.

Co vás čeká v rámci práce ve sněmovně hlavně roce 2009?
Například v bezpečnostním výboru jsme projednávali politiku týkající se závislosti na energiích. To jsou věci, které musíme řešit okamžitě, události, které se udály poslední dobou, hraničí s ohrožením státu a musíme tyto věci řešit rychleji.

Není chyba podle vás v tom, že stát nemá ještě zpracovanou energetickou koncepci?
V současné koalici není naprostá jednota, jakým směrem se v rámci energií ubírat, proto, a to není žádné tajemství, bylo přijato usnesení, že v tomto volebním období se nebudeme pohybovat v úseku jaderné energetiky. Myslím si, že kvůli událostem posledních dnů budou muset i zelení přehodnotit svůj názor. Jadernou energii vidím jako nezbytně nutné východisko, v současné době není jiná alternativa.

Je podle vás dobře, když se stát snaží velkým podnikům v období krize pomáhat, jako například americká vláda svým automobilkám?
Jsem zásadně proti, z makroekonomického hlediska je to cesta do pekel. Když přijde krize v síle, jako nyní, je lepší, když trvá déle, ale odezní sama, než když se ji stát snaží regulovat nějakými injekcemi. Co se dá jednoznačně udělat, je snížit daně na dobu jednoho roku dvou let, tak aby ty podniky samy uvážily, na co peníze ušetřené na daních použijí. Neschvaluji tudíž ani finanční dotace americké vlády do automobilového průmyslu.

Takže si myslíte, že není dobré podržet podniky, kterým hrozí bankrot, podobně jako například sklárnám na Vysočině?

Pokud by měl stát držet sklárny, které měly dlouhodobě dluh dvě miliardy, nebylo by to dobré. Nerad to říkám, ale ty sklárny měly dávno padnout.

Jaroslav Paclík, Michal Kolařík

25.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První vydatné sněžení zimy 2017/2018 prověřilo řidiče na Vysočině v neděli 19. listopadu. Na silnicích od rána ležela několikacentimetrová vrstva rozbředlého sněhu. Všechny hlavní tahy ale zůstaly sjízdné.
4

OBRAZEM: Řidiče prověřilo první vydatné sněžení, chumelit bude i v pondělí

Zapálené svíčky, kytice, satirická představení i hudební vystoupení. Takové bylo páteční vzpomínání na události, které se staly 17. listopadu roku 1989. Akce, kterou pořádal Spolek pro navrácení sochy Tomáše Garrigua Masaryka do Jihlavy, probíhala v Jihla
7

OBRAZEM: U klíčů v Jihlavě se vzpomínalo

Postavení myslivců není takové, jaké by si zasloužili, říká jejich šéf

Vysočina – Proč mizí zajíci z krajiny, kolik zvěřiny obvykle myslivci získají z honů a kdo asi otrávil mláďata orla mořského na Třebíčsku. Nejen na to odpovídal novopečený předseda Okresního mysliveckého spolku Třebíč Tomáš Sedláček. Dostalo se i na Menzelův snímek Slavnosti sněženek. „Ulovit divoké prase v roce 1983 byla událost. To už je dnes úplně jinak,“ říká.

Úsekové měření u Meziříčí skončilo, prohřešků se dopustily tisíce

Vysočina – Na dálnici D1 mezi Velkým Meziříčím a Lhotkou končí v sobotu 18. listopadu úsekové měření. Kvůli rekonstrukci dálnice je tam mezi 146. a 153. kilometrem rychlost snížena na osmdesát kilometrů v hodině. Meziříčská radnice teď vyřizuje tisíce přestupků řidičů, kteří toto omezení nerespektovali. „Bylo tam zaznamenáno průměrně kolem dvou tisíc přestupků týdně,“ informoval tajemník meziříčského městského úřadu Marek Švaříček.

OBRAZEM: Gól přišel pozdě. Souboj nováčka s lídrem ovládl favorit

Jihlava - V hokejové extralize svedl los 22. kola k sobě nováčka z Jihlavy a západočeského lídra tabulky Plzeň. Na zajímavý souboj bratrů Kubalíkových však již nedošlo. Starší Tomáš sice v dresu Dukly nastoupil, ale mladší Dominik se vrátil do švýcarské ligy. Zápas se tak stal bitvou mezi brankáři Škarkem a M. Svobodou, v minulé sezoně spoluhráči, ze které vyšel vítězně plzeňský gólman.

Vysočina odehrála na Letné statečnou partii, srazil ji gól z úvodu

Jihlava, Praha – Mohli překvapit. Povedenou partii odehráli na stadionu Sparty jihlavští fotbalisté. Na Letné si překvapivě vypracovali velké množství brankových příležitostí, nevyužili však ani jedinou. Naopak sami už ve čtvrté minutě z první povedené akce domácích inkasovali a domů odjížděli s nejtěsnější porážkou 0:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT