Zbytečné smrti tisíců zvířat, které ročně umírají při senoseči a sklizni obilí pod sekacími stroji, se dá poměrně účinně zabránit. Jak? Pomocí plašičů a dalších ochranných zařízení. Jejich využívání dokonce přikazuje zákon, ne všichni zemědělci se jím však řídí. Podle údajů Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou zahyne při senoseči v regionu až tisíc kusů srnčího za rok, a to především v červnu. Ani letos tomu nebylo jinak.

Zbytečné úhyny

„V této době jsou totiž mláďata ještě závislá na své matce, takže obvykle bývají zalehlá ve vysoké trávě a srna k nim dochází,“ popsal Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou .

A právě bezmocná mláďata schovaná v porostu se stávají nejčastěji obětí sekacích strojů. Po zhruba deseti dnech už jsou mladí srnci sice schopni chodit s matkou, v tomto období ale už většinou bývá po senoseči.

„Další ohroženou skupinou jsou vedle nejrůznějších pěvců, koroptví, bažantů a křepelek také zajíci. Ti na rozdíl od srnčího mohou vrhnout mladé až čtyřikrát ročně, takže se jich týká nejen sekání luk, ale ohrožuje je také pozdější sklizeň obilí,“ uvedl Oldřich Sedlář. Podle něj zajíců za rok zahyne minimálně tolik, kolik činí jejich roční přírůstek. Při letošním poměrně chladném a deštivém jaru je navíc velká pravděpodobnost, že zajíců ve žďárských honitbách bude méně než v předchozích letech.

Co je tedy třeba před započením senoseče nebo sklizně udělat? Jak zajistit, aby nedošlo ke zbytečnému poranění a následnému uhynutí v porostu ukryté zvěře? „Především by zemědělci měli každou senoseč myslivcům předem nahlásit. Ti pak projdou danou lokalitu, zkontrolují ji a nainstalují den nebo dva dny před zajájením sečení do trávy plašiče,“ popsal Oldřich Sedlář. Tyto plašiče jsou vlastně pruty, které v případě, že je zemědělský stroj poseká, nijak neohrozí jeho technický stav.

Na vrcholech těchto prutů jsou umístěny lesklé kusy staniolu, které bývají navíc často zbarveny do červena. Zvěř je pak zneklidněna nejen šelestem, které takovéto plašidlo vydává, ale také odlesky, jež symbolizují oheň, z nějž mají zvířata přirozený strach.

Pokud je však poté sklizeň například kvůli nepříznivému počasí odložena, je třeba plašicí přístroje odstranit, aby si na ně zvěř nestačila zvyknout.

Dále pak existují plašidla, která jsou instalována přímo na sekací stroje.

Potíž se soukromníky

Zatímco u většiny zemědělských podniků je v posledních letech patrné zlepšení - senoseče ohlašují a používají plašiče, se soukromníky je však podle Sedláře v tomhle ohledu občas potíž. Ti se podle jeho slov statí uvedenou v zákoně příliš nezabývají. „Lze však přece jenom říci, že případů zvířat zraněných či zahubených při sečení zvolna ubývá. Přesto i letos opět připomínáme - pozor, aby zvířata, která nevzala velká voda, nebyla posekána při sečení či sklizni obilí,“ upozornil Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy České republiky.