Brambory mají zemědělci na Jihlavsku až na výjimky pod střechou.

Bramboráři se skladovými prostorami mají vyhráno. Ti bez skladů úrodu už prodali se ztrátou, nebo dělají všechno pro to, aby se jí rychle zbavili.

Bramboráře čekají problémy, přestože letošní úroda byla dobrá a hlízy snad přestály ve zdraví dlouhé letní deště. Výkupní ceny totiž sráží dovoz a taktika obchodních řetězců.

„Obchodníci platí v Česku farmářům kolem dvou korun za kilo. V létě jsem byl v Rakousku u farmáře, kterému obchodník Intersparu platil za kilo 40 eurocentů, což je asi desetikoruna. Tady platí řetězce almužnu, klidně si dovezou přebytky z Rakouska a Češi to pochopitelně sní. Ale doma si Rakušani cenu brambor udrží,“ rozčilil se privátní bramborář Jaroslav Kreuz z farmy Suchá.

Polí s bramborami ubývá, výnosy rostou

Vedení Zemědělského družstva Sedlejov si nemůže vynachválit vlastní bramborárnu se sklady.

„Brambory máme doma. Průměrný výnos bych zhodnotil na 400 metráků z hektaru. Polí s bramborami jsme měli 90 hektarů. Máme kvalitní uskladnění, a to je obrovské štěstí,“ připomněl sedlejovský předseda Jinřich Pospíchal.

Podle ředitele Krajské agentury pro zemědělství a venkov v Jihlavě Jana Štefky je odhad výnosů v kraji 271,7 metráku z hektaru jako průměr sadbových a průmyslových brambor. Tajemník Ústředního bramborářského svazu v Havlíčkově Brodě Josef Králíček včera Deníku řekl, že letos bramboráři osázeli v tuzemsku téměř 29 tisíc hektarů, což je oproti loňsku méně asi o tisíc hektarů.

„Polí s bramborami v Evropě ubývá, ale kvalita a výnosy se zvyšují,“ upřesnil Josef Králíček. „U brambor vydrží jedině specializované firmy s potřebnou technologií, ostatní skončí,“ uzavřel Jan Štefka.