Stejně jako člověku nesvědčí teploty kolem dvaceti pod nulou, nesnáší dobře větší mrazy většina zvířat.
„Za větších mrazů zvířata musí mít dostatek vody k pití a suché ustájení bez průvanu. Pro přežití musí mít dostatek kvalitního, energeticky vydatného krmiva. Pak není problém,“ přiblížil včera majitel biofarmy Sasov Josef Sklenář.
Zemědělci vědí, že přestože prasata nehřeje srst, umí přežít i velké mrazy.
Prasata jsou holá, hřejí se navzájem
„Měli jsme ve stáji minus dvacet stupňů. Prasata se k sobě přitulí a zahřívají se navzájem,“ připomněl biofarmář. O kravách v běžných chovech řekl, že mají dobrou termoregulaci a zahřívá je srst.
„Může se to zdát drsné, ale i za velkých mrazů vyháníme koně. Nastlané stání plné slámy je pro ně totéž, jako když odkážete člověka na suchý záchod. Zdravý kůň se rád proběhne, na mrazu se otužuje,“ připustil Josef Sklenář.
Pro domácí gaučové miláčky ale může cesta na mráz znamenat ohrožení. „Jorkšírek má menší odolnost než nějaké severské plemeno. Když je minus pětadvacet, dáme mu obleček. Záleží na tom, jak se pejsek otužuje. Po prochladnutí může onemocnět zánětem močového měchýře nebo zlobí páteř,“ přiblížil jihlavský privátní veterinář František Kostka.
Pštrosi jsou otužilci
V jihlavské zoo překvapují otužilí pštrosi, kteří se občas procházejí venku. „Pštrosi žijí se zebrami, ale ty se zdržují v ubikaci, kde je tepleji. Kapybary, plameňáci a všechna zvířata, co si občas při oteplení vyjdou projít se na sníh, za současných tuhých mrazů nevycházejí,“ přiblížila ve středu řediteka zahrady Eliška Kubíková.
