Řady panelů pohlcujících sluneční paprsky, které se následně mění v elektrickou energii. Loni pronikly i na Žďársko a v letošním roce jich opět přibude.

Ekologie má zelenou, a ačkoliv jsou pořizovací náklady na zařízení vysoké, energie získaná ze slunečního svitu se vyplatí.

První sluneční elektrárna ve žďárském okrese začala loni v srpnu fungovat v Křižanově na Velkomeziříčsku v objektu bývalé pily. Poté byla zprovozněna solární elektrárna ve Velkém Meziříčí. Funguje od srpna.

Sluneční svit je podle subjektů, které se rozhodly investovat do vybudování solárních elektráren, dostačující i na klimaticky drsnější Vysočině. Umístění zařízení rozhodně není náhodné.

„Existují mapy slunečního svitu a všechno je předem důkladně propočítáno,“ vysvětlil Jindřich Vodička z firmy Stylstav, která provozuje solární elektrárnu v Křižanově na Velkomeziříčsku.

Další z elektráren v loňském roce vyrostla poblíž uranového dolu Rožná 1 v Dolní Rožínce.

Místo u odkaliště na ploše více než devíti hektarů a dalších téměř třech na dalších pozemcích firmy si pronajala pražská společnost Energie 3000, a to do roku 2035. Kromě peněz za pronájem má podnik garantovánu výhodnější cenu odebrané energie.

V závěru roku 2009 byla dostavěná sluneční elektrárna v průmyslové zóně v Bystřici nad Pernštejnem.

Vyšla na dvě stě sedmdesát milionů korun, disponuje výkonem 2,4 megawattu a mohla by zajistit elektrickou energii pro zhruba tři stovky domácností.

„Hlavní technologie je hotová, nyní se provádí instalace zabezpečovacího zařízení a různé dokončovací práce, které kvůli velkým mrazům nebylo možné provést dříve,“ informoval jednatel společnosti Industria AC, která elektrárnu vybudovala, Zdeněk Neufinger. Řady slunečních kolektorů jsou rozmístěny na rozloze více než sedmadvacet tisíc metrů čtverečních.

Návratnost investice

Zástupci Bystřice její vznik podpořili, i když městu nepřinese nová pracovní místa. Její provozovatelé jsou ochotni podpořit veřejně prospěšně aktivity města. Kromě toho se Bystřickým zamlouvá, že provoz zařízení je ekologický.

„Solární elektrárna koresponduje s trendem ochrany životního prostředí, který podporujeme,“ uvedl bystřický místostarosta Josef Vojta.

Kam konkrétně však bude vyrobená energie směřovat, to provozovatelé nevědí. „Distribuce do sítě se děje prostřednictvím společnosti E.ON, je to vlastně jako takový vodovod,“ dodal Zdeněk Neufinger.

Energii ze slunce chtějí ještě letos využívat také ve žďárské poliklinice. Investice za 9,5 milionu korun by se měla příspěvkové organizaci vrátit za šest až osm, nebo za deset let. To by mělo záviset na tom, zda se jim podaří získat příspěvek ze Státního fondu životního prostředí. Ten by mohl činit až čtyřicet procent z finanční částky, která je k vybudování solárních panelů na střeše žďárské polikliniky potřeba.

Na třicet let

„Podle toho pak hodláme na jaře vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele zařízení. S realizací projektu však počítáme i v případě, že bychom tuto dotaci nezískali. Uvažovat by se dalo i o úvěru, ale v každém případě hodláme využít vícezdrojové financování,“ sdělil ředitel žďárské polikliniky Slavomír Pipa.

Solární panely mohou vyrábět elektrickou energii třicet let, a za tu dobu by měly žďárské poliklinice vydělat třicet milionů. Finance, které by výrobou vlastní elektrické energie zdravotnické zařízení získalo, by mohly v budoucnu pomoci naplnit některé další investiční záměry. Kromě toho by bylo možné přebytek energie prodávat do distribuční sítě.

Investor, který by měl zájem vystavět solární elektrárnu, se objevil také ve Škrdlovicích na Žďársku.