V hlavních rolích exceluje Eliška Balzerová coby svérázná babička Vilma, Lenka Vlasáková jako Helena, uznávaná odbornice na manželské problémy, a Veronika Kubařová, která hraje dceru Lauru.

Čtvrteční premiéru v krajském městě si nenechala ujít Lenka Vlasáková, která si před hlavním promítáním udělala chvilku čas, aby Deníku zodpověděla několik otázek.

Ve filmu Ženy v pokušení máte dvě podoby. Nejdříve jste zcela racionální a potom se proměníte v úplný opak. Jste spontánní a necháte se unášet svými city. K jaké rovině máte blíž ve skutečnosti?
Jsem spíše ta druhá osoba. I když racionalita vzhledem k mé velké rodině někdy převládá. Ale přiklonila bych se spíš k té druhé podobě.

Filmovým partnerem a milencem je vám o dost mladší Vojtěch Dyk. Neváhala jste, jestli tuto roli vzít? Nebála jste se třeba milostných scén?
V tom filmu je věkový rozdíl větší než je mezi námi ve skutečnosti (13 let – pozn. red.). V těchto scénách se ale samozřejmě každý herec i herečka bojí, režisér se potí a celý štáb se stydí. Ten den je takový trošku napínavý. I já jsem se bála a styděla. Hrozný strach jsem měla ze scény, kdy je mi vidět nahý zadeček, když přebíhám z kuchyně do ložnice. Ale nejsem to já, režisér naštěstí na poslední chvíli najal dablérku. Nesmírně se mi ulevilo. (smích)

Helena přebrala ve filmu přítele své dceři Lauře. Dovedete si představit, že by se vám stalo něco podobného?
Vlastně si to radši nechci ani představit. Mám dvě dcery a sama za sebe můžu říct, že bych to neudělala. Doufám, že v ten moment bych nebyla v takové životní situaci, že bych si partnera nedokázala najít někde jinde. Že by v ten moment u mě vyhrálo to racio a ne emoce.

Jaký máte vztah se svojí maminkou? Je to taky takový boj jako s Eliškou Balzerovou?
V žádném případě. My to máme úplně jinak. Moje maminka není taková divoška a nezažila jsem takové dětství. Nejsem ani traumatizovaná zážitky s mojí maminkou. Máme mezi sebou mnohem vyrovnanější vztah.

Jak se vám spolupracovalo s Eliškou Balzerovou a Veronikou Kubařovou, které hrály vaši maminku a dceru?
Byla to nádhera, hotový koncert. Pokud máte při natáčení vytvářet nějakou rodinu, je ideální, když takový vztah mezi vámi skutečně nastane. Jestliže je tam upřímnost, intimita a rozumíte si i mimo práci, je to dobré. Věřím, že je to potom i nějakým způsobem vidět, že ti lidé spolu srostou dohromady a vytvoří na nějaký moment symbiotickou skupinku.

Rozumíte si spíše se ženami, nebo s muži?
Je to spíš o bytostech. Nedávno jsem zkoušela divadelní představení Musíme si pomáhat, kde jsou samí muži a já. Byl to pro mě takový terapeutický výlet do mužského světa. Bylo to velmi inspirativní a hrozně mě to bavilo.

Vaše filmová Helena nenosila podpatky. Také se jim vyhýbáte?
Nevyhýbám se jim. Když mám příležitost, tak si je klidně vezmu. Ale přece jenom jsem ta maminka, která běhá se třemi dětmi, takže ke kočárku si je opravdu neberu. Je to pro mě praktičtější bez podpatků.