Již po osmnácté patřila Bílá sobota na řece Jihlavě vodákům. Právě v tento den totiž pořádá Vodácký klub Jihlava tradiční velikonoční splutí, které zahajuje vodáckou sezonu. Když se počasí jen trochu vydaří, vyrážejí na jinak vodácky nepříliš živou Jihlavu desítky milovníků vody.

Ani tento víkend nebyl výjimkou a úsek mezi Kostelcem u Jihlavy a krajským městem splavila přibližně stovka vodáků v kajacích, kánoích i raftech.

Osmatřicet posádek pak změřilo síly i v závodě ve sjezdu přibližně čtyřkilometrového úseku mezi Kostelcem a Dvorci. Na poměrně svižně tekoucí vodě to nejrychlejšímu kajakáři trvalo 24 minut. O dvě minuty pomalejší byla nejrychlejší dvojice na kanoi. Závod však zdaleka všichni nebrali vážně, a některé lodě strávily na tomto úseku i více než hodinu. To, kolik vodáku se na hladině Jihlavy objeví, ovlivňuje především počasí. Letos vodákům přálo – vody teklo dost a objevovalo se i sluníčko.

V uplynulých letech však na vodáky také sněžilo, někdy byla řeka také částečně zamrzlá, ale bylo i dvacet stupňů tepla. Je to dáno tím, jak se posunuje termín Velikonoc. „Téměř pokaždé se některá z posádek převrhne a seznámí se s řekou blíže, ale vážnější problémy nebyly,“ řekl jeden z organizátorů, Petr Pavlinec z jihlavského vodáckého klubu.

Soutěžní splutí do Dvorců však vodáky spíše jen dobře naladí, neboť řeka kroutící se mezi vrbičkami není zdaleka tím nejobtížnějším, co milovníky vodního dobrodružství čeká.

Po vyplutí ze Dvorců zčeří hladinu několik peřejek, ale ta největší peřej na Jihlavě v tomto úseku čeká až za jezem, který odvádí vodu k Pekelskému mlýnu. Za tímto jezem je dlouhá peřej zvaná podle průvodce Peklo. V minulosti se tam snad měly pořádat i slalomové závody. Dnes tam po většinu roku teče trochu vody zarostlým korytem, což je pěkně vidět z vlaku při cestě z Jihlavy do Kostelce. Vodu si totiž bere nedaleký mlýn. Jen při sjíždění se koryto naplní a vodáci si mohou užít kamenitého řečiště.

Další menší peřejky a jeden stupínek dovádějí vodáky k jezu v Rantířově. Také ten se většinou sjíždí a pak začíná další příjemný úsek, který obtéká skálu rezervace Zaječí skok. Za ním už pak čekají vodáky spíše jen dlouhé klidné úseky nad dvěma jezy, které je vedou už přímo do města Jihlavy. Tam za nákupní zónou v ulici Romana Havelky tradiční sjezd končí.

Sjezd Jihlavy je krásný i proto, že je první a velice romantický

Luděk Vavrda je vášnivým vodákem už od sedmé třídy základní školy. Zúčastnil se i sobotního velikonočního sjezdu řeky Jihlavy. Trasu z Kostelce u Jihlavy ke starému mostu ve Dvorcích zvládl za necelých 34 minut. Vybojoval tak příjemné 24. místo.

Luděk Vavrda sice není členem Vodáckého klubu v Jihlavě, ale když je příležitost, nenechá si souboj s vodním živlem ujít.

„Ve vodáckém klubu sice nejsem, ale jezdím buď sám, nebo s kamarádama vodákama z Třeště nebo z Telče,“ vysvětlil Ludek Vavrda.

Když má tedy zrovna čas, na pravidelný velikonoční sjezd Jihlavy jezdí každoročně. „Když jsem v Jihlavě, tak tuhle trasu jezdím vždycky,“ nechal se slyšet vášnivý vodák.

A co ho na trase tak láká? „Tento rok byl závod krásný, protože bylo hezké počasí. Je jaro a je to první jízda, a to velice romantická,“ popsal Vavrda.
Podle něj se dá vodáctví lehce propadnout: „Na chuť jsem mu přišel už v sedmé třídě na základní škole, kdy jsem nastoupil do vodáckého klubu. Měli jsme výbornou partu. Věnovali jsme se však celkově turistice. Vyráželi jsme na hory a podobně.“

A na kolik vlastně vyjde takové pořádné vodácké vybavení? Ceny se prý pohybují různě, podle toho, kolik chcete do záliby investovat.

„Jen takové to turistické vybavení, třeba laminátová loď, přijdou na částku pěti tisíc korun. To lepší vybavení už je dražší a jde i hodně přes deset tisíc,“ přiblížil vodák.