Stěhovaví ptáci se vracejí ze zimovišť. S nimi přilétá i větší riziko návratu viru ptačí chřipky. Opatření, která byla kvůli epidemii nařízena asi před čtyřmi lety, proto nadále trvají.

„Podmínky stále trvají, nikdo je nezrušil, jsme pod kontrolou veterinární služby,“ uvedl Josef Tříska z husí farmy v Rohozné.

Jeho slova potvrzuje i ředitel krajské veterinární správy v Jihlavě Jiří Šulc: „Pokud jde o ptačí chřipku, stále platí metodika kontroly zdraví a prevence nákaz. Pokud dojde k hromadnému úhynu ptáků, jak domácích, tak volně žijících, provedeme šetření.“

Majitel Rohozenské Husy asi před čtyřmi roky musel zařídit, aby se k husám nedostala volně žijící zvířata.

Z ohrad voliéry

„Z ohrad jsme udělali jakési voliéry, aby se s naší drůbeží nemohli krmit i divocí ptáci. To byla jedna z podmínek, abychom mohli farmu provozovat. Stálo nás to asi sto tisíc korun,“ informoval Tříska.

Situace v jihlavském okrese je však zatím klidná. Veterinární stanice nezaznamenala žádný větší úhyn ptáků.

„Zatím je situace klidná, teď je třeba být trošičku ostražitější, protože přilétají stěhovaví ptáci, na situaci jsme ale připraveni,“ nechal se slyšet ředitel jihlavské Krajské veterinární správy pro kraj Vysočina.

Podle majitele husí farmy v Rohozné ptačí chřipka na Jihlavsko snad nepřijde: „Můj laický názor je, že ptačí chřipka už nejspíš nepřijde. Teplota už stoupla a za poslední roky se chřipka neukazuje.“ Úhyny ptáků se i přesto musí neustále sledovat, kdyby došlo k podezření, že ptačí chřipka nastoupila, musí se neprodleně hlásit. „Úhyn se musí sledovat, kdyby došlo k jeho nárůstu, musí se to okamžitě oznámit,“ doplnil Tříska. „Pokud by šlo o hromadný úhyn, to je více jak pět kusů na malém prostoru, nebo dojde li ke snížení příjmu krmiva až o tři procenta, budeme se situací zabývat,“ uzavřel Šulc.