Tisíce nástrah proti potkanům je umístěných po celé Jihlavě. Právě totiž probíhá celoplošná deratizace.

Včera byla reportérka Deníku svědkem, jak takové umisťování nástrah v městském podzemí probíhá. V osm hodin ráno nazují pracovníci holínky, obléknou staré oblečení, nasadí helmu s čelovkou, vezmou bednu plnou jedu a pak „vzhůru dolů“.

Do jihlavských katakomb deratizátoři prolezou třeba vraty v hradbách naproti obchodnímu komplexu City Park. Nevábná vůně je to první, co smysly zaznamenají. Proplétání úzkými chodbami není žádný med.

800 mláďat za rok

Krabičky s jedem se pokládají na suchá místa. Jak nástraha na potkany působí, vysvětlil jednatel deratizační firmy Deratex Oldřich Bubrinka: „Jed působí na potkana tak, že zabrání srážlivosti krve. Cévy se stávají propustné a hlodavec vnitřně vykrvácí.“

Než však potkan pojde, trvá to podle jeho hmotnosti asi tři až sedm dní. A proč nezemře hned? „Potkani totiž žijí v koloniích a jsou to velmi chytrá zvířata, kdyby viděli, že jeden hned po pozření zemře, už by si ho nevzali. Takhle si myslí, že hlodavec zemře vyčerpáním nebo stářím,“ vysvětlil Bubrinka.

Nevábná cesta podzemím je i fyzicky náročná. Deratizátoři se krčí v úzkých chodbičkách, vyhýbají se radši nevědět čemu a chvíli na to zase prolézají úzkou štěrbinou. V jihlavském podzemí jsme však žádného živého ani mrtvého hlodavce nepotkali. Čím to bylo? „Pokud tady potkan bude, tak před námi uteče. Další věc je ta, že se deratizace přece jenom provádí dvakrát do roka a mrtvé hlodavce většinou spláchne voda,“ popsal jednatel Deratexu Bubrinka. Ten zná jihlavské podzemí jako své boty. Výběrové řízení na deratizaci města totiž vyhrál už poněkolikáté. Podle něj však potkany nejde nikdy vyhubit úplně. Jsou to velmi odolná zvířata.

„Potkan je přírodou vybaven dobře. Samice je březí pouze tři týdny. Potomky může mít už tři měsíce po narození. Zhruba z jedné samice je 800 potomků za rok,“ spočítal Bubrinka.

A jak by dopadl člověk, který by jed snědl? Prý by se tak nejspíš nestalo, nástraha je totiž hrozně hořká.

„Na člověka by jed působil stejně jako na každého savce, šla by z něho krev a byl by unavený. Ale k tomu, že by nástrahu snědl, by zřejmě nedošlo. Obsahují totiž bitrex, který je tak strašně hořký, že by ho člověk nesnědl,“ domnívá se jednatel Deratexu.