VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Název školy má blíž k umění než ke strojařině

Jihlava - O nečekaných objevech v budově školy, o premiérové roli při promocích a o plánech do budoucna Deník hovořil s novým jihlavským rektorem Jakubem Novotným.

25.9.2010
SDÍLEJ:

Já nemám přehnané ambice, rád bych po ukončení své rektorské funkce předával školu v dobrém stavu, říká Jakub Novotný, nový rektor jihlavské vysoké školy. Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě má v zimním semestru navštěvovat přibližně 2 800 studentů.Foto: DENÍK/ Libor Plíhal

Už pět let patří k Jihlavě veřejná vysoká škola, která nepochybně život krajského města v tom nejlepším slova smyslu poznamenává. Po týdnech prázdnin se v tomto období do areálu v Tolstého ulici znovu vrací charakteristický ruch spojený s chodem školy i životem vysokoškoláků. Škola navíc prošla významnou změnou, když ji na počátku léta převzal nový rektor.

„Jedním z mých cílů je napomoci měnit ducha Jihlavy na mladé studentské město,“ řekl v rozhovoru Jakub Novotný, který jako nově jmenovaný rektor zahajuje právě v těchto dnech nový akademický rok na Vysoké škole polytechnické Jihlava.

Přestože jste rektorem už zhruba čtvrt roku, teprve nyní vás čekaly významné slavnostní úkony viditelné navenek. Teď to byly promoce, za několik dní nastoupí noví studenti, a ty budou čekat imatrikulace. Jak jste se na tyto chvíle těšil?

Dovolil bych si uvedené trochu poopravit. Vlastní rektorská agenda spojená se studenty začala už v srpnu přijímáním nových studentů, což je v životě školy rovněž velice důležitý a významný okamžik. Pravdou ale je, že přijímání studentů, ať už do denního nebo kombinovaného studia, tolik navenek viditelné není. A ani následné zápisy tolik slavnostní charakter nemají.

Vraťme se k té mojí otázce. Jak jste se těšil na ty zmíněné slavnostní okamžiky, které jsou pro vás do značné míry premiérové?

Tyto okamžiky jsou v první řadě slavnostní pro absolventy a jejich nejbližší. Z pohledu mého jako rektora, ale i dalších mých kolegů, kteří tyto obřady připravovali, to bylo přece jen spojené s určitým napětím, aby to dopadlo, jak je naplánováno, jak to dopadnout má. Nemohu samozřejmě říct, že jsem se vyloženě těšil, ale s určitými očekáváními jsem se na tyto obřady připravoval. Byly to moje první promoce v roli rektora.

Jak jste se jako nový rektor na tyto obřady připravoval? Nacvičoval jste sám, případně se svými kolegy, nějaké nástupy, pohyb v aule, případně proslovy?

Nic speciálního jsem tentokrát nenacvičoval, ale musím uvést, že před mojí inaugurací jakýsi nácvik proběhl. Kvůli promocím nebo imatrikulacím žádný nácvik neprobíhá. Byť v jiné roli, jsme se s kolegy už těchto obřadů účastnili, takže scénář těch rituálů v podstatě známe. Pokud jde o proslov, projev, tak ten si samozřejmě píšu. Na to se tedy předem připravuji.

Takže ty nástupy jste měl vlastně okoukané…

Dá se to tak říct. Ono to není až tak složité, není to spartakiáda. (úsměv)

Vedení školy jste převzal před prázdninami. Jak jste prožil jako čerstvě jmenovaný rektor léto?

Hlavně pracovně, dovolené jsem měl jeden týden. Bylo to velmi hektické. Přestože ani předchozí prázdniny nebyly vysloveně odpočinkové, tak letos to bylo pracovně ještě náročnější. Čekala mě spousta práce. Od věcí vysloveně praktických, jako bylo stěhování se do nové pracovny, tak po seznamování se s některými agendami, které jsou pro mě nové. A samozřejmostí bylo reagovat na takové věci, jakými byly změny na ministerstvu školství. Máme novou vládu, pokračují práce na reformě školství. Léto bylo určitě rušnější. Toto období by bylo ovšem dynamické i bez ohledu na to, že jsem krátce ve funkci.

Nezalitoval jste ani na chvíli, že jste o místo rektora usiloval?

Tak to určitě ne. Tušil jsem, do čeho jdu. I když jsem samozřejmě do úplných detailů všechno vědět nemohl.

Odkdy jste vlastně chtěl být rektorem? Byl za tím nějaký dávný klukovský sen?

Samozřejmě že ne. Celé se to seběhlo před necelým rokem. Jako kluk jsem asi ani pořádně nevěděl, kdo je to rektor. Ke zjištění, že bych chtěl vůbec pracovat na vysoké škole, což je podle mě důležitější, jsem dospěl, když jsem sám končil vysokoškolská studia. O funkci rektora jsem vážně začal uvažovat až na podzim minulého roku, kdy jsem byl osloven některými kolegy ze školy v souvislosti s vypsáním voleb nového rektora.

Jestli tomu dobře rozumím, tak vás do této role přivedl životní osud…

Dá se to tak říct. Důležité ale bylo, že jsem se někdy kolem roku 2000 rozhodl věnovat akademické kariéře.

Ve škole působíte vlastně od začátku její existence, tedy od dob, kdy zde na půdě někdejší vyšší odborné školy vznikla Vysoká škola polytechnická Jihlava. Přesto, dozvěděl jste se o škole po svém nástupu do funkce rektora něco úplně nového?

Výrazně nové poznatky jsem za tuto dobu získal spíš o budově než o chodu této instituce. V budově se pohybuji už několik let, ale byla některá zákoutí, kam jsem dříve nikdy nevkročil, protože jsem ani neměl tu potřebu nebo možnost vstupovat tam. Takže až teď v létě jsem vlastně absolvovat prohlídku všech prostor, sklepů, půdy, skladů či depozitáře knihovny.

Co jste v těchto prostorách objevil? Co vás zaujalo?

Zaujaly mě sklepní prostory pod aulou školy. Tyto prostory jsou překvapivě rozlehlé. A pak jsme s kolegou Hemelíkem v depozitáři knihovny objevili velice zajímavá díla. Část z těchto děl budu mít po jejich zaevidování tady ve své pracovně.

V jaké kondici se dneska škola nachází?

Už při svém nástupu jsem někde zmínil, že jsem školu převzal ve velmi dobré kondici. Co se týká počtu studentů, tak se škola za prvních pět let svého života dostala na takové to logické maximum, a to jak z hlediska prostorových možností, tak z hlediska spádového území. Pro mě i pro mé kolegy je výzvou, i s ohledem na demografický vývoj, tento stav udržet.

Jak se na škole projeví škrty, které ohlásila nová vláda?

Co se týká letošního rozpočtu, tak už jsou ta čísla známá. Tam došlo k dvouprocentnímu snížení provozních rozpočtů všech vysokých škol. Není to nic, co by ohrozilo chod školy, nicméně otázkou je, jakým způsobem bude realizován avizovaný desetiprocentní propad financí pro vysoké školy na příští rok. To samozřejmě už školy pocítí a již teď se snažíme plánovat kroky, jak na to reagovat.

Spoluzakladatel školy a její první rektor Ladislav Jirků se stal po letošních volbách poslancem, navíc patří do vládního tábora. Může to být pro školu výhoda, případně v čem?

Samozřejmě že to nějakou váhu, nějaký vliv mít může. Tím spíš, že jsme nadále v docela úzkém kontaktu, pan doktor Jirků na škole na malý úvazek stále působí jako odborný akademický pracovník. Důležitější ale je, aby všechny kroky ze strany ministerstva školství byly vždycky obecně platné a transparentní, aby se nikdo nemusel spoléhat na nejrůznější známosti a konexe.

Úplně v úvodu jste se zmínil, že jste v srpnu přijímali nové studenty. Jak jste spokojen s tím, kolik jich k vám přichází a jaká je úroveň jejich znalostí?

Co se týká zájmu o naši školu, tak tam si ve většině oborů stěžovat nemůžeme. Dokonce v některých oborech byl zájem větší než v předchozích letech. Dlouhodobě se ovšem potýkáme s menším zájmem o technické obory, u nás je to informatika. To je ale stav, s nímž vlastně bojují všechny vysoké školy.

Připomeňte, co vlastně škola v současnosti nabízí.

V současné době nabízíme šest oborů v rámci třech studijních programů. V programu Ekonomika a management máme obory Cestovní ruch a Finance a řízení, v programu Ošetřovatelství máme obory Všeobecná sestra a Porodní asistentka a pak máme program Elektrotechnika a informatika a v něm obory Aplikovaná informatika a Počítačové systémy. Letos jsme od tohoto semestru nově otevřeli kombinovanou formu studia, tedy studia při zaměstnání, v oboru cestovní ruch. Už dříve jsme nabízeli kombinované studium v oborech Počítačové systémy a Finance a řízení. Všechno to jsou tříleté bakalářské obory.

Který z těch oborů je pro školu nejdůležitější?

Myslím, že na tuto otázku se nedá úplně jednoduše odpovědět. Samozřejmě že počtem studentů jsou to oba ekonomické obory. I s ohledem na to, jak je dosud vysoké školství financované. Neméně důležitý je pohled z hlediska uplatnitelnosti absolventů v praxi. Důležité jsou tedy pro nás všechny obory. Já osobně obdivuji studenty oboru Porodní asistentka, kde je studium hodně náročné a kde je i hodně náročná praxe. Jenom pro představu: Pro získání vysokoškolského vzdělání v tomto oboru musí mít absolventka za sebou čtyřicet samostatných porodů, což je něco, co u mě vzbuzuje obdiv. Možná i tím, že jsem otec dvou dětí.

Není spektrum oborů příliš široké nebo dokonce nehomogenní?

Já si myslím, že je dobré mít široké portfolio oborů. My jsme navíc škola polytechnická, což je odvozeno od řeckého výrazu polytechné, a to se dá nejlépe přeložit jako „mnoho umění.“ Tím že máme tři naprosto rozdílné programy, tak vlastně naplňujeme tento svůj název.

Nemáte přece jen s tím názvem školy problémy nebo přinejmenším nedochází kvůli němu k nedorozuměním?

S tím se setkáváme docela často. Já osobně i moji kolegové. Dost lidí si název naší školy vysvětluje tak, že jsme škola technická, a pak se opravdu diví, proč tady máme porodní asistentky a proč většina studentů studuje ekonomické obory. Ale ten výraz polytechné má skutečně blíž k umění, k dovednosti než například ke strojařině. Ostatně, když o lyžaři řekneme, že má dobrou techniku, tak tím nemíníme, že má nejdražší lyže. Takto je potřeba tomu výrazu rozumět.

Je portfolio oboru vaší školy uzavřené, nebo uvažujete o jeho modifikaci, případně rozšiřování?

Určitě o nových oborech uvažujeme. Už jenom z toho pohledu, jak se budou vyvíjet potřeby na trhu práce. To bychom nepochybně měli nějak reflektovat. Teď ovšem zpracováváme nabídku pro rozšíření všech našich oborů na formu kombinovaného studia. To je nejbližší krok školy při modifikaci nabízených oborů. Rozšíření portfolia oborů závisí na spoustě vnějších okolností, my bychom rádi jejich nabídku jednou rozšířili.

O jaký obor, případně okruh oborů byste rád rozšířil nabídku školy vy osobně?

Pro nás i pro mě osobně je zajímavá oblast regionálního rozvoje a veřejné správy. Vzhledem k tomu, že Jihlava je krajské město a Vysočina jako kraj má spoustu institucí, které tady sídlí, tak vzdělávání v této oblasti je zajímavé a potřebné. A s ohledem na zaměření některých důležitých zaměstnavatelů v regionu se jako vhodná oblast nabízí strojírenství.

Pojďme od plánů a výhledů do současnosti. Co čeká školu v tomto akademickém roce, který právě teď začíná?

Nový akademický rok začíná 27. září a začíná poněkud nezvykle rektorským volnem, neboť tento den je mezi nedělí a státním svátkem. Vyučovat začneme tedy ve středu 29. září. A protože jsme zejména výukovou vysokou školou, tak tou hlavní činností je a bude výuka. Mimochodem, studentů tady budeme v tomto akademickém roce mít úplně nejvíc za celou dobu existence školy i této budovy. Hovořili jsme o zářijových promocích, další promoce čekají školu v březnu příštího roku. Každoročním mezníkem studia je zkouškové období, na studenty čekají dílčí zkoušky, případně státní závěrečné zkoušky.

V létě sem do areálu školy přišli stavební dělníci. Kdy ti budou hotovi?

Z hlediska provozního jsme se pustili do rozšiřování hygienických kapacit školy. První etapa bude dokončena ještě letos, další je naplánována na rok 2011.

Jaké postavení a jaký význam má škola ve městě a v regionu – na Vysočině?

Veřejná vysoká škola v krajském městě není jenom o nějaké ambici kraje a politiků, že by každý kraj měl mít vysokou školu, jak to může být zastánci pouze tradičních univerzit vnímáno. Vysoká škola je důležitá z toho důvodu, že na sebe váže určitý kvalifikovaný lidský kapitál. Studenti jsou většinou ze zdejšího regionu a významná část jich tady po absolvování školy nakonec zůstane. A co se týká samotné Jihlavy, tak bych si přál, aby se škola stala nejen centrem vzdělávání, ale i nepřehlédnutelným centrem kulturního a společenského života kraje.

Váš předchůdce Ladislav Jirků školu zakládal a nepochybně ji vtiskl jakousi prvotní podobu, tvář. Co byste chtěl, aby tady zůstalo po rektorovi Jakubu Novotném?

Na takovou otázku se neodpovídá snadno. Jisté je, že kolega Jirků byl a zůstane prvním rektorem této školy. Já budu druhý a jak se někdy říká, řekněte, kdo byl druhý na Měsíci nebo vylezl druhý na Mount Everest, tak to nikdo neví. (úsměv) Já nemám přehnané ambice, rád bych po ukončení své rektorské funkce předával školu v dobrém stavu. A rád bych se školou spojil další kariéru jako řadový akademický pracovník, poté co nebudu rektorem.

Autor: Jiří Jíra

25.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Jihlava byla v Třinci hodná. Bez trestů, ale i gólů a bodů

Magdalena Křenková ze Staré Říše navrátila původní krásu starému betlému po strýci Metodějovi Florianovi.
16

Bylo to čistě mezi mnou a strýcem Metodějem, popisuje svoji práci výtvarnice

Auto smetlo chodce. Ten na místě zemřel

Jihlavsko - K tragické dopravní nehodě došlo v sobotu nad ránem na silnici první třídy mezi Krahulčím a Mrákotínem na Jihlavsku. Osobní auto se tam střetlo s chodcem, který na místě zemřel.

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Vysočina - Politici a odborníci z Kraje Vysočina komentují výsledky voleb

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení